Mario Topolšek

Mario Topolšek
Bystřice pod Hostýnem (červen 2005)
Narození12. září 1942
Záhřeb
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Úmrtí21. ledna 2021 (ve věku 78 let)
Bělehrad
SrbskoSrbsko Srbsko
Místo pohřbeníNový hřbitov (Bežanija, Bělehrad)
Povoláníučitel karate; propagátor vnitřních i vnějších bojových umění; znalec dálněvýchodního lékařství
TitulProf.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sensei Taiji Kase (1929–2004)
Kaligrafie japonského slova Uechi-Ryu – výrazu pro okinawanský styl karate
Sensei Kanbun Uechi (1877–1948)
Nejstarší symbol tchaj-ťi čchüan
Piktrogram (silueta cvičence) v tchaj-ťi čchüan pozici nazývané „jednoduchý bič“
Čínské znaky s významem: Čchi-kung
Wang Xiangzhai (1885–1963) zakladatel bojového umění Yiquan (Yi Quan)

Mario Topolšek (12. září 1942 Záhřeb[1] – 21. ledna 2021 Bělehrad[1])[2] byl srbský instruktor a propagátor vnitřních bojových umění se zaměřením na jejich léčebné aspekty, učitel (trenér) a funkcionář japonského karate a znalec dálněvýchodních léčebných postupů.[3]

Život

Mario Topolšek se narodil 12. září 1942 v Záhřebu.[1] Již v mládí se věnoval sportu.[1]

Začátky v Paříži

S karate se poprvé setkal v roce 1965 v Paříži a začal jej cvičit pod vedením svého prvního učitele, kterým byl Sensei Taiji Kase (v té době 7. dan, styl Shotokan ryu).[4][pozn. 1] Svoje první lekce karate absolvoval Mario Topolšek v jednom z nejstarších karate klubů v Evropě v Karate Club de France, odkud vzešlo mnoho francouzských, evropských a světových šampionů v karate.[4]

Na Okinawě

Počátkem 70. let 20. století odcestoval Topolšek do světové kolébky karatistického umění – na malý japonský ostrov Okinawu,[4] kde se stal studentem mistra Kanei Uechi v karate „škole Uechi“.[1] Mario Topolšek po svém příjezdu na Okinawu byl v pořadí teprve druhým Evropanem, který cvičil (dvakrát denně po dobu 6 nebo 7 hodin) ve světovém centru Uechi Karate – Soke Shubukan Dojo.[1][pozn. 2][pozn. 3]

Po návratu z Okinawy do Jugoslávie pokračoval Mario Topolšek v praktikování karate a brzy se kolem něj vytvořila skupina nadšenců, kteří se začali této dovednosti učit.[1]

70. léta 20. století

V roce 1972 založil Topolšek v hlavním městě Jugoslávie v Bělehradě první asociaci karate Uechi-Ryu v Evropě[2][4] a krátce nato (v roce 1973) uspořádal první seminář Uechi-Ryu v Evropě, který se konal v Jugoslávii.[1][4] Byl to vůbec první seminář karate Uechi-Ryu (určený pro studenty různých karate škol[4]) vedený učitelem z Okinawy mistrem Shimobukuro (4. dan, škola karate Uechi-Ryu).[1] V roce 1975 získal Mario Topolšek na Okinawě certifikát Uechi-Ryu 3. dan;[4] průkaz způsobilosti instruktora Uechi-Ryu číslo licence 59[4] a byl povýšen na technického poradce pro Uechi-Ryu karate v Jugoslávii.[1]

Další aktivity

Kromě praxe v dojo „Soke Shubukan“ Uechi-Ryu na Okinawě[4][pozn. 4] navštěvoval Topolšek i další dojo a věnoval se praxi s dalšími mistry, kterými byli:

  • Sensei Tsutomu Nakahodo (8. dan);
  • Sensei Tetsuo Takamiyagi (7. dan);
  • Sensei Seiyu Shinjo (6. dan)

a kromě toho navazoval další kontakty s učiteli a mistry jiných škol karate.[1]

80. léta 20. století

V roce 1980 získal Mario Topolsek na Okinawě certifikát Uechi-Ryu karate 4. dan.[4]

Mario Topolšek se postupem času stal držitelem mnoha mezinárodních uznání a certifikátů.[1] Mezi ta uznání, jichž si nejvíce vážil patřilo i ocenění z roku 1981, které obdržel z Okinawy od organizace Okinawa Uechi Karate Association, kde bylo napsáno:

Vzdáváme hold váženému panu Mario Topolšekovi za jeho obětavost a přínos k šíření Uechi-Ryu karate–do po celé Jugoslávii. Svoji vděčnost za tyto úspěchy vyjadřujeme při příležitosti 33. výročí úmrtí mistra Kanbun Uechi.

Okinawa Uechi Karate Association, Okinawa, 1981, [1][4]

I po roce 1981 se Mario Topolšek ještě několikrát buď sám nebo spolu se svými studenty vydal na japonskou Okinawu, aby se zdokonalil.[1]

V roce 1983 obdržel Topolšek na Okinawě z rukou mistra Kanei Uechi osvědčení Master Instructor 5. dan Uechi-Ryu.[4]

90. léta 20. století

V roce 1997 se Topolšek účastnil na Okinawě (jako host sdružení The Okinawa Karate Association) 1. mistrovství světa v karate a kobudo okinawských škol karate.[4] V tomto roce (1997) navštívil Mario Topolšek na Okinawě dojo Zakimi, kde se stal studentem Senseie Seiko Toyama (9. dan, Uechi-Ryu).[1][4][pozn. 5]

V roce 1997 založil Mario Topolšek v Praze v České republice Evropskou Uechi karate federaci (European Uechi Karate Federation, EUKF)[4] a Mezinárodní akademii Taichigong (International Taichigong Academy, ITA).[2]

V roce 2007 přestal Mario Topolšek cvičit Uechi-Ryu karate, v němž nakonec dosáhl vysokého stupně pokročilosti 8. dan (černý pás).[1]

Další bojová umění

Souběžně s tím, jak se věnoval karate, zabýval se od počátku 70. let 20. století také vnitřním bojovým uměním tchaj-ťi čchüan.[1] Po několika letech specializovaného studia[7] si v bývalé Jugoslávii otevřel školu[7] (jednu z prvních toho druhu na Balkáně[7]), kde toto původně čínské bojové umění podporující zároveň zdraví a vitalitu vyučoval.[1] V roce 2006 získal dovednost v bojovém umění Yi chuan[pozn. 6] a stal se žákem Yao Chengoronga syna dědice této školy, kterou po sobě zanechal její zakladatel Wang Xiangzhai.[1][pozn. 7] V roce 2007 otevřel Mario Topolšek pro své studenty první školu tohoto terapeutického a bojového umění Yi Quan[7] (dovednost zvaná též Dacheng tedy v překladu dokonalé umění) na Balkáně.[1]

Mario Topolšek byl také jedním z propagátorů cvičení tchaj-ťi čchüan, Čchi-kung a Yi Chuan v Evropě.[2] Byl znám nejen jako dobrý znalec bojových umění, ale byly též vyzdvihovány jeho terapeutické dovednosti opírající se o dálněvýchodní lékařské a léčitelské znalosti (např. tradiční čínskou medicínu).[2]

Závěr

Mistr Mario Topolšek žil a učil dlouhou dobu v Praze.[7] Byl ředitelem „Evropské federace uechi karate“ (Europian Uechi Karate Federation, EUKF) a „Mezinárodní akademie Taichigong“ (International Taichigong Academy, ITA).[7] Mario Topolšek zemřel 21. ledna 2021 v Bělehradě.[1] Byl pohřben na Novém hřbitově v bělehradské městské části Bežanija dne 27. ledna 2021.[1]

Publikační činnost

Je autorem mnoha knih a textů na téma bojových umění a zlepšování kvality života.[1] Mario Topolšek je autorem asi patnácti knih a publikací, jenž ovlivnily mnoho generací praktiků a nadšených příznivců bojových umění.[2] Po roce 2000 vydané knižní publikace (Spontánní kruh, Cesta dokonalého člověka, Yiquan a Cesta srdce) shrnují jeho celoživotní poznatky z oblasti tělesných a mentálních cvičení a zdravého životního stylu.[2]

  • TOPOLŠEK, Mario. Spontánní kruh: cesta zdraví a umění. První vydání; Praha: E.U.K.F., 2013; 248 stran; ISBN 978-80-905498-0-7.[9]
  • TOPOLŠEK, Mario. Cesta dokonalého člověka: spirituální rotace světla - rozvíjení vnitřního poznání. Vydání první; Praha: E.U.K.F., 2014; 208 stran; ISBN 978-80-905498-1-4.[10]
  • TOPOLŠEK, Mario. Stezka srdce. První vydání; Praha: E.U.K.F., 2018; 176 stran; ISBN 978-80-905498-2-1.[11]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Sensei Taiji Kase (* 9. února 1929 – 24. listopadu 2004) byl japonský mistr karate stylu Shotokan, který byl jedním z prvních mistrů odpovědných za zavedení tohoto bojového umění do Evropy. Byl žákem Senseie Gichin Funakoshi (* 10. listopadu 1868 - 26. dubna 1957), který byl zakladatelem nejznámější karatistické školy Shotokan karate-do a je znám též coby „otec moderního karate“. Taiji Kase učil svůj styl karate Shotokan Ryu Kase Ha ve Francii od konce 60. let 20. století do poloviny 80. let 20. století. V pozdějších letech cestoval po světě a učil karate, ale Paříž zůstala jeho domovem. Mistr Taiji Kase (stupeň pokročilosti 9. dan.) byl mnoho let technickým konzultantem Federace karate Jugoslávie.[4]
  2. ↑ Mistr Kanbun Uechi (* 5. května 1877 – 25. listopadu 1948) byl Okinawan, který ve svých 19 letech odešel do Číny (do města Fuzhou[4] v jižní Číně v provincii Fujian) studovat bojová umění (tygra, draka a jeřába)[4] a čínskou medicínu (v Číně studoval od roku 1897 do roku 1910[4]). Kanbun Uechi byl zakladatelem Uechi-Ryu, jednoho z hlavních karate stylů Okinawy. V roce 1910 se Sensei Kanbun Uechi vrátil z Číny zpět na Okinawu a v roce 1925 ve městě Wakajama v Japonsku začal poprvé na veřejnosti učit umění, které se naučil v Číně.[4] Kanbun Uechi zemřel v roce 1948 na malém ostrově Iejima (v okinawštině: Ii shima; anglicky: Ie Shima) ležícím několik kilometrů od poloostrova Motobu na Okinawě.[4] Po jeho smrti studenti pojmenovali na jeho počest toto staré čínské bojové umění (Quan fa) jménem Uechi-Ryu.[4]
  3. ↑ Mistr Kanei Uechi (* 26. června 1911 – 23. února 1991) byl nejstarším synem mistra Kanbun Uechi. V roce 1927 přicestoval do města Wakajama, kde nastoupil do školy svého otce.[4] Po deset letech trvajícím každodenním tréninku dostal od svého otce certifikát Mistr bojového umění tygra, draka a jeřába (The Master of Tiger, Dragon and Crane Art).[4] Kanei Uechi (10. dan, Uechi Karate škola) se po otcově smrti v roce 1948 zasloužil o další rozvoj stylu Uechi-Ryu. Jako jeden z mála lidí na světě obdržel 10. dan od dvou velkých organizací karate, které sdružují různé školy karate – Okinawa Karate Association a Japanese Karate Federation, jako uznání jeho dovednosti a šíření bojového umění karate.[1]
  4. ↑ Mistr Kanei Uechi krátce po smrti svého otce mistra Kanbun Uechi v roce 1948 přemístil svoje dojo do místa zvaného Futenma a školu nazval „Uechi-Ryu Karate Dojo“.[5] Dojo bylo rekonstruováno v roce 1963 a přejmenováno na „Soke Shubukan“ (velitelství stylu).[5] Odtud se systém rozšířil do celého světa.[5]
  5. ↑ Mistr Seiko Toyama (10. dan) (* 25. října 1928 – 10. dubna 2009) byl poslední přímý žák zakladatele Uechi-Ryu Karate-do mistra Kanbun Uechi.[6] Zemřel ve věku 80 let na rakovinu plic.[6]
  6. ↑ Yi Chuan (také známý jako „Yi Quan“ nebo „Da Cheng Chuan“) je bojový styl původem z Číny.[8] V překladu je to „Yi“ coby „záměr pěsti“ (anglicky: Intention Fist), kdy záměr mysli slouží k jednotné aktivaci síly těla.[8] (Například vizualizace tlačení nebo tahání těžkých předmětů jako kdyby probíhala skutečná tělesná práce.[8]) Yi Chuan oproti jiným bojovým uměním nepoužívá žádné pevné formy, rutiny (sestavy) nebo cvičení.[8] Styl je zaměřen na vhodné využití prostoru, gravitace, vyvážené struktury těla, síly, energie, vzdálenosti a načasování pomocí správného použití záměru.[8] Cvičení jehož metodou je maximální účinek s vynaložením minimálního úsilí směřuje především k sebeobraně, využití při terapeutických aktivitách, rehabilitační praxi, ke zlepšení fyzického zdraví a zostření duševních schopností.[8]
  7. ↑ Mistr Wang Xiangzhai (* 26. listopadu 1885 – 12. července 1963), také známý jako Nibao, Zhenghe a Yuseng, byl čínský mistr bojového umění Sing i čchüan (bojové umění se silnou vazbou na boj s kopím) odpovědný za vytvoření bojového umění Yi Chuan.[1]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y Život je pokret (životopis v rámci nekrologu) [online]. Facebook, 2021-01-24 [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. (chorvatština) 
  2. ↑ a b c d e f g Mario Topolšek (In memoriam 12.9.1942 – 21.01.2021); Motto: Život je pokret - Život je pohyb [online]. Web WuShu savez hr [cit. 2021-04-12]. Jučer nas je napustio veliki majstor i životni učitelj Mario Topolšek (Včera nás opustil velký mistr a učitel života Mario Topolšek). Dostupné online. (Chorvatština) 
  3. ↑ Mario Topolšek (1942- ): srbský propagátor bojových umění, učitel karate, zaměřuje se na léčebné aspekty bojových umění [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2021-04-12]. Identifikační číslo: jo2013765488. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x Development of Uechi ryu Okinawa Karate-do in Europe (period from 1972 till 2003) [online]. Web Uechi ryu Photo Gallery [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. (angličtina) 
  5. ↑ a b c History of Uechi-Ryu Karate [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-12. (angličtina) 
  6. ↑ a b DEATH OF TOYAMA SENSEI [online]. 2009-04-21 [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. (angličtina) 
  7. ↑ a b c d e f Mario Topolšek [online]. Web: Tai Centar za tradicionale isočnjačke vještine (Centrum Tai Tai pro tradiční orientální dovednosti) [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (chorvatština) 
  8. ↑ a b c d e f What is Yi Chuan? [online]. Web Yi Chuan Kung Fu com [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. (angličtina) 
  9. ↑ Spontánní kruh: cesta zdraví a umění [online]. Katalog NK ČR, 2013 [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  10. ↑ Cesta dokonalého člověka: spirituální rotace světla - rozvíjení vnitřního poznání [online]. Katalog NK ČR, 2014 [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  11. ↑ Stezka srdce [online]. Katalog NK ČR, 2018 [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Mario Topolšek
  • Rozhovor s mistrem Mariem Topolšekem – text publikován v srbském vydání časopisu Sensa (cca 4 stránky s fotografiemi ve formátu *.pdf; jazyk: chorvatština)
  • ŽIVOT JE POKRET. Seiko Toyama Sensei & Mr. Topolsek 1997 [online]. You Tube, 2019-11-20 [cit. 2021-04-13]. Stopáž: 02:19; Zakimi dojo; Sanchin; Seiko Toyama Sensei (9. dan, Uechi ryu) a Mr. Mario Topolsek, Okinawa 1997. Dostupné online. 
  • ŽIVOT JE POKRET. 01 Staza srca - Aktiviranje svih zglobova tela (01 Srdeční dráha - aktivace všech kloubů těla) [online]. You Tube, 2017-05-15 [cit. 2021-04-13]. Stopáž: 03:27; Účelem tohoto cvičení je natáhnout a aktivovat všechny klouby těla, aktivovat energetické brány umístěné na kloubech, aktivovat celý energetický systém a torzní pole těla.. Dostupné online. (chorvatština) 
  • ŽIVOT JE POKRET. Čigong vreteno i drevna veština upredanja svile - Mario Topolšek /HD/ (Vřeteno Qigong a starověké umění předení hedvábí - Mario Topolšek /HD/) [online]. You Tube, 2015-09-11 [cit. 2021-04-13]. Stopáž: 14:55; Jedna z nejstarších lékařských knih na světě „The Yellow Emperor's Internal Classic“ zmiňuje a vysvětluje práci s vřetenem qigong prostřednictvím slavné bojové a terapeutické dovednosti „hedvábného předení“. Měkkými a pomalými pohyby vřetena qigong se aktivují klouby, šlachy a svaly, což pomáhá tělu rychle se zbavit stresu, toxinů, duševní a fyzické slabosti.. Dostupné online. (bosenština) 

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!