V mládí studovala hru na klavír u císařského dvorního varhaníka Wenzela Raimunda Bircka (1718–1763). Z této doby se dochovaly rukopisy jednoduchých skladeb a cvičení, které Birck pro mladou hraběnku připravil.[7] Je možné, že studovala také u Josepha Haydna, může však jít také o jinou osobu s titulem „hraběnka Thunová“, jak uvádí jediný zdroj.[8] Hraběnka byla evidentně velmi zdatná hudebnice. Hostující anglický muzikolog Charles Burney ocenil její hru na cembalo z listu a prohlásil, že „má tak skvělé hudební dovednosti jako žádná aristokratka, kterou jsem kdy poznal“.[9]
Salon, který vedla ve svém domě, popisuje Clive jako „středobod hudebního a společenského života vídeňské aristokracie“.[5]
Josef Jan (5. prosince 1767 – 1810)[10] vystřídal svého otce jako hrabě.[13]
Marie Karolína Anna neboli Caroline, hraběnka Thunová (19. května 1769 – 1800) [10] se 16. října 1793 provdala za anglického aristokrata Lorda Gillforda, známějšího jako Richard Meade, 2. hrabě z Clanwilliamu (10. května 1766 – 3. září 1805).[14] Vynikala jako zpěvačka a kytaristka.[15] Měli jednoho syna Richarda Charlese Francise Christiana Meadea, 3. hraběte z Clanwilliamu a dvě dcery Caroline, provdanou hraběnku Széchenyiovou (1794–1820) a Selinu, hraběnku z Clam-Martinic (1797–1872).[16]
Vztahy s Mozartem a Beethovenem
Hraběnka Thunová se se sedmiletým Mozartem poprvé setkala pravděpodobně v roce 1762, když jí bylo 18 během koncertního turné rodiny Mozartových, které se uskutečnilo v domě jejího otce.[13] Když se v roce 1781 25letý Mozart natrvalo usadil ve Vídni, stali se s Thunem přáteli a často spolu obědvali.[17] 24. března 1781 Mozart o hraběnce napsal svému otci Leopoldovi tato slova: „[ona je] tou nejpůvabnější a nejvíce okouzlující dámou, jakou jsem kdy potkal; a jsem vysoko v její přízni.“[18] Často vystupoval u ní doma a 24. prosince 1781, když Mozart vystupoval před císařem v soutěži s Muziem Clementim, mu zapůjčila svůj vynikající klavír Stein.[17]
Hraběnka Thunová zřejmě také sehrála významnou roli v Mozartově kariéře, když zařídila provedení ukázek z jeho nedávné (1780) opery Idomeneo u ní doma před řadou významných hostů, mezi nimiž byl také ředitel dvorního divadla, hrabě Orsini-Rosenberg. Hrabě „vřele tleskal“ [19] a poté souhlasil s plánem objednat u Mozarta operu. Šlo o Únos ze serailu, která v roce 1782 přinesla jeho první velký skladatelův úspěch ve Vídni. Při dokončení každého ze tří dějství opery, které Mozart přehrál na klavír, hraběnka Thunová s nadšením poslouchala.[6]
Podle Kenyona „po roce 1782 se [hraběnka Thunová] objevuje méně často.“[20] Po Mozartově smrti v roce 1791 zřejmě finančně vypomáhala se školní docházkou jeho dvou synů.[21]
↑A-Wstm, Taufbuch Tom. B, p. 456. According to, "A-Wstm" abbreviates "Vienna [i.e., Wien], St. Michael, Pfarrarchiv". "Taufbuch" is a book of baptismal records, and "Pfarrarchiv" refers to parish archives.
Grove Dictionary of Music and Musicians, on line edition, article "Ludwig van Beethoven", work list. Copyright 2007 by Oxford University Press.
Hoffmeister, Gerda (2002) Mythos Mozart: Versuch einer persönlichen Annäherung. Books on Demand.
Irving, John (1997) Mozart's Piano Sonatas: Contexts, Sources, Style, Cambridge University Press.
Keefe, Simon P. (2006) "Thun-Hohenstein family," in Cliff Eisen and Simon P. Keefe, eds., The Cambridge Mozart Encyclopedia, Cambridge University Press.
Kenyon, Nicholas (2006) The Pegasus Pocket Guide to Mozart, Pegasus Books.
Libin, Kathryn L. (2016) "The Musical Notenbuch of Countess Wilhelmine von Uhlfeld," in Newsletter of the Mozart Society of America, vol. xx no. 2, Fall 2016: 8–13.
Webster, James. Article "Joseph Haydn," in Grove Dictionary of Music and Musicians, on line edition, article "Ludwig van Beethoven", work list.
