Některé zdroje uvádějí chybně datum narození 29. července.[2] Rodiče Marie: Ludvík Stejskal, učitel na dívčí škole v Pelhřimově č. 59 a Josefa Tekla Stejskalová–Baštová (17. 1. 1854 – 16. 3. 1938 Praha). Sourozenci: Jindřich Ludvík Karel (1879), Ludvík Václav Jindřich (1881), Sylvestra Karolina (1883), Stanislav Josef (1886), Josefa Karolína (1890) a Václav (1892).[3]
Matka Marie Pernicové-Stejskalové byla knihovnice, psala povídky pro děti a mládež, básně.[4] Marie vystoupila z církve 13. 11. 1921[2]. Byla básnířkou, beletristkou a autorkou divadelních her.[4]
Dílo
Próza
Rozhovory s duší (básně v prose) – Marie Pernicová. Pelhřimov: nákladem a tiskem Emila Šprongla, 1920
Drama
Ospaleček: dětská veselohra se zpěvy a tanci o čtyřech dějstvích – Marie Pernicová; hudbu složili Kamil Záhejský a František Hásek: Praha: František Švejda, 1914
O život: Drama mladé duše ve dvou těžkých snech – Marie Pernicová, Pelhřimov: Šprongl, 1920
Neposlušní rodiče. (Dětská veselohra o 3 aktech) – Marie Pernicová. 1923[1]
Hodina posvěcení: jednoaktovka (lyrická sloka z dálek) – Marie Pernicová. Pelhřimov: nákladem vlastním, 1923
Odkazy
Reference
↑ abFRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 108.
↑ abcd DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 20.04.17. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.
↑ DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 20.04.17. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.
↑ ab Výsledky vyhledávání | Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích. katalog.cbvk.cz [online]. [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.