Luigi Schiaparelli (2. srpna 1871 – 26. ledna 1934) byl italský historik, paleograf a diplomatik.
Životopis
Schiaparelli se narodil 2. srpna 1871 v Cerrione astronomovi Giovannimu a Celestině Schiaparelliovým (rozené Maffei). Byl členem akademické a vědecké rodiny Schiaparelliů, do které patřili jeho strýc Celestino, sestřenice Elsa z otcovy strany a syn Ernesto. Prostřednictvím své matky byl také potomkem Francesca Scipioneho Maffeiho.
Schiaparelli studoval na univerzitě v Turíně a v roce 1894 získal doktorát. Poté se přestěhoval do Mnichova, kde pracoval na byzantské literatuře pod vedením Paula Fridolina Kehra. Aby pomohl připravit Italia Pontificia, vrátil se do Itálie a shromažďoval dokumenty ze středověku. V roce 1902 mu Pasquale Villari nabídl Cesare Paoliho místo paleografa a diplomatika na univerzitě ve Florencii. Nabídku přijal, přestěhoval se do Florencie a oženil se s Villariho dcerou. V roce 1924 objevil Veronskou hádanku. Zemřel 26. ledna 1934 ve věku 62 let ve Florencii. Jeho syn Ernesto se stal egyptologem.[1]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luigi Schiaparelli na anglické Wikipedii.
- ↑ The Veronese Riddle, the Earliest Known Sample of an Early Italian Language : History of Information. historyofinformation.com [online]. [cit. 2024-11-22]. Dostupné online.
- Progress of Mediaeval and Renaissance Studies in the United States and Canada: Bulletin. [s.l.]: [s.n.] 858 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: F8RVAAAAYAAJ.
- The Veronese Riddle, the Earliest Known Sample of an Early Italian Language : History of Information. historyofinformation.com [online]. [cit. 2024-11-22]. Dostupné online.
