PROFILBARU.COM

Ljachavický rajón; Ляхавіцкі раён
	Ljachavický rajón (zeleně) na mapě Brestské oblasti
	; znak
Geografie
Hlavní město	Ljachavičy
Status	rajón
Souřadnice	53°2′20″ s. š., 26°15′59″ v. d.
Rozloha	1 352,31 km²
Časové pásmo	UTC+3
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	30 498 (2009)
Hustota zalidnění	22,6 obyv./km²
Jazyk	Běloruština — 90,55 %, ; a ruština — 8,08 %
Národnostní složení	Bělorusové — 88,45 %,; Poláci — 6,46 %,; Rusové — 3,53 %,; ostatní — 1,56 %
Správa regionu
Stát	Bělorusko
Nadřazený celek	Bělorusko
Měna	Běloruský rubl (BYR)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ljachavický rajón (bělorusky Ляхавіцкі раён, ukrajinsky Ляховицький район, rusky Ляховичский район) je územně-správní jednotkou na severu Brestské oblasti v Bělorusku. Administrativním centrem rajónu je město Ljachavičy (bělorusky Ляхавічы, rusky Ляховичи).

Historie

Ruské impérium

Za historického předchůdce Ljachavického rajónu je považována Ljachavická farnost (centrum farnosti — Ljachavičy), která byla součástí Sluckého povětu Minské gubernie Ruské říše. Ljachavická farnost byla založena v roce 1795, a tak existovala až do konce existence Ruské říše.

V letech 1915—1918 bylo město Ljachavičy v přední ruské linii první světové války. V roce 1918 a 1919 byl součástí Běloruské lidové republice, která vyhlásila právo na vlastnictví téměř všech území obývaných etnickými Bělorusy, včetně Ljachavické farnosti.

Meziválečné Polsko

Po polsko-sovětské válce v letech 1919—1921 bylo v důsledku Rižské smlouvy postoupeno Polsku západní Bělorusko o rozloze 110 000 km² a se 4,5 miliony obyvateli. Ljachavická farnost byla reorganizována polskými orgány na Ljachavickou gminu, která byla součástí Baranavického povětu Nowogródeckého vojvodství Druhé republiky a existovala až do 18. září 1939, kdy nastalo přistoupení západního Běloruska k běloruské SSR.

Běloruská SSR

Ljachavický rajón byl vytvořen 15. ledna 1940 s centrem ve městě Ljachavičy jako součást Baranavické oblasti SSSR. Dne 8. ledna 1954 byla nařízením předsednictva Nejvyššího sovětu SSSR Baranavická oblast zrušena a rajón byl včleněn do Breské oblasti běloruské SSR.

Běloruská republika

V současné době je rajón součátí Brestské oblasti Běloruska ve stejném rozsahu jako v sovětském období. Rajón se správně dělí na 11 selsovětů: Alchoŭský, Vostraŭský, Hančaroŭský, Žarabkovický, Koňkaŭský, Kryvošynský, Kuršynavický, Navasjolkaŭský, Padljeský, Sjacický a Načaŭský.

Geografie

Rajón zaujímá rozlohu přibližně 1 354 km². Nachází v severovýchodní části Brestské oblasti a hraničí na severu s Baranavickým rajónem, na jihovýchodě s Hancavickým rajónem, na jihozápadě s Ivacevickým rajónem v Brestské oblasti a na východě Kleckým rajónem v Minské oblasti.

Město Ljachavičy, které je správním centrem rajónu, se nachází 226 km severovýchodně od oblastního města Brest, 161 km jihozápadně od hlavního města Minsk a 22 km jihovýchodně od Baranavičy.

Terén je plochý a většinou nížinný. Průměrná nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 153 až 218 m. Maximální výška činí 253,3 m (u obce Ščasnovičy), nejmenší 150,3 metrů nad mořem (v blízkosti obce Tuchavičy). Lesy a parky pokrývají asi 510 km², což představuje 37,6 % území. Pro zemědělství se využívá asi 50 % půdy. Rajón je bohatý na přírodní zdroje, jako je rašelina, křída, jíl a stavební písek.

Rajón protíná železničních trať Baranavičy — Luniněc, Baranavičy — Sluck a silniční spojení Baranavičy — Ljachavičy, Brest — Sluck.

Na území rajónu se nachází čtyři nádrže: Miničskaje s rozlohou 540 ha, Nětčynskaje s 107 ha, Ljachavickaje v horním toku řeky Vjedźma a Ljachavickaje u města Ljachavičy.

Rajónem protékají dvě hlavní řeky, Ščara (v povodí Němemu) a Nača (v povodí Dněpru). Levostranným přítokem Ščary je Vjedźma (23,7 km) a jeho přítok Šavljoŭka (přítok Vjedźmy, 21 km), k pravostranným přítokům se řadí Svidroŭka (21 km), Lipňanka (25,8 km) a Myšanka.

Klima

Podnebí je stejné jako v celém Bělorusku, leží v mírném podnebném páse. Ljachavický rajón, stejně jako ostatní rajóny v Brestské oblasti, je vhodný pro zemědělství.

Klima Ljachavického rajónu (například Ljachavičy) – podnebí
Období	leden	únor	březen	duben	květen	červen	červenec	srpen	září	říjen	listopad	prosinec	rok
Průměrné denní maximum [°C]	−3,2	−1,7	3,0	11,7	18,6	21,9	22,9	22,4	17,4	11,0	4,0	−0,5	10,6
Průměrná teplota [°C]	−6,2	−4,9	−0,7	6,9	13,0	16,6	17,7	17,1	12,6	7,2	1,6	−3	6,5
Průměrné denní minimum [°C]	−9,1	−8,1	−4,4	2,1	7,5	11,3	12,6	11,8	7,9	3,5	−0,7	−5,5	2,4
Průměrné srážky [mm]	36	27	34	41	57	84	81	68	57	47	47	42	621
Zdroj: Climate-Data.org

Obyvatelstvo

K 1. lednu 2014 čítal rajón na 27 392 obyvatel. Na venkově žije asi 60% obyvatel rajónu. Průměrná hustota obyvatelstva činí 20,24 ob./km². Podle sčítání lidu, které se uskutečnil v roce 2009, v rajónu žije 88,45 % Bělorusů, 6,46 % Poláků, 3,53 % Rusů a 1,56 % ostatních. Rodným jazykrm je pro většinu obyvatelstva běloruština (90,55 %) a na druhém místě je ruština (8,08 %).