Literární debut zaznamenala v roce 1995 románem Gömda – en sann historia, jímž zahájila sérii o Marii Erikssonové. Následně se detektivní romány o Annice Bengtzonové staly mezinárodními bestsellery. V roce 1998 obdržela cenu Polonipriset za nejlepší kriminální knihu od autorky a také Debutantpriset, ocenění udělované za nejlepší prvotinu roku, když byl oceněn její román Sprängaren (1998).[4][5] V roce 1999 ji Švédský odborový svaz SKTF vyhlásil spisovatelem roku. Seznam ICA-kuriren vydávaný švédským velkoobchodním řetězcem ji v roce 2003 zařadil na 15. místo, a o rok později na 4. příčku, nejpopulárnějších Švédek.[6] Roku 2007 pak získala Švédskou literární cenu organizovanou rozhlasovou stanicí RixFM.
Její knihy se staly nejprodávanějšími bestsellery ve všech pěti severských zemích.[7] V letech 2002 a 2003 zařadil internetový časopis Publishing Trends dva z jejích románů do žebříčku mezinárodních bestsellerů, když se kniha Prime Time umístila na třináctém a The Red Wolf na dvanáctém místě.[8] Ve Skandinávii a Německu pak její díla napsané v žánru Literatura faktu vzbudily vášnivé diskuse.[9][10]
Kriminální thriller The Postcard Killers (česky Pohlednice smrti, 2012), vytvořený ve spolupráci s americkým autorem Jamesem Pattersonem, se stal její dvanáctou knihou.[11] Ve Švédsku vyšel 27. ledna 2010 a v únoru téhož roku vedl žebříček nejprodávanějších knižních titulů.[12] Ve Spojených státech byl vydán 16. srpna 2010.[13][14] Na konci téhož měsíce pak vystoupal do čela seznamu nejprodávanějších knih sestavovaného deníkem The New York Times, čímž se Marklundová stala druhým švédským spisovatelem vůbec – po Stiegu Larssonovi a jeho trilogii Millennium –, který figuroval na 1. místě tohoto amerického žebříčku prodejnosti.[15]
Série o Marii Erikssonové
Literárním debutem se v roce 1995 stala kniha Gömda, která představuje první část série o Marii Erikssonové. Námět pojednávající o ženě zneužívané svým přítelem a donucené se skrývat, vychází ze skutečnosti.
Švédská novinářka Monica Antonssonová vydala v roce 2008 knihu, v níž kritizovala faktografický podklad tohoto románu,[16][17] což vyvolalo veřejnou debatu. Jejím důsledkem byla reklasifikace díla ve švédských veřejných knihovnách z původního zařazení v literatuře faktu do beletrie.
Romány
Gömda – en sann historia (1995)
Asyl – den sanna fortsättningen på Gömda (2004)
Série o Annice Bengtzonové
Švédská spisovatelka Liz Marklund během autogramiády (2003)
K roku 2013 obsahovala série knih o Annice Bengtzonové osm částí. Hlavní hrdinkou je hekticky žijící investigativnížurnalistka Annika Bengtzonová, ambiciózní workoholička pracující pro stockholmské noviny Kvällspressen. Mimo profesního života je matkou syna a dcery, které vychovává v postupně rozpadajícím se manželství se zaměstnancem ministerstva spravedlnosti Thomasem.
Annika Bengtzonová se podílí v rámci svých možností na objasňování zločinů, především vražd. Součástí děje je často politický podtext, odkazující na korupci a politické skandály, nebo genderové záležitosti.[18] Časopis Resumé v roce 2008 zařadil Marklundovou na 22. místo v seznamu nejvlivnějších mediálních osobností Švédska.[19]
Romány
Sprängaren (1998; česky Exploze, 2013)
Studio sex (1999; česky Studio sex, 2003)
Paradiset (2000; česky Svědek, 2004)
Prime Time (2002)
Den Röda Vargen (2003; česky "Rudý vlk", 2015)
Nobels testamente (2006)
Livstid (2007)
En plats i solen (2008)
Du gamla, du fria (2011)
Posloupnost
Liz Marklund (2008)
Díly série nebyly napsané, respektive vydané, v chronologické posloupnosti, v jaké se jednotlivé události odehrávají. Chronologickou následnost uvádí seznam:
Studio Sex (1999) – odehrává se osm let před událostmi v dílu Sprängaren
En plats i solen (2008) – přímý sequel dílu Livstid
Du gamla, du fria (2011) – události se odehrávají tři roky po ději dílu Livstid
Tři romány Nobels testamente, Livstid a En plats i solen lze v rámci série považovat za trilogii.
Filmy
Dva filmy založené na sérii o Annice Bengtzonové, a to The Bomber (kniha Sprängaren) a Paradise, natočil ve švédštině anglický režisér Colin Nutley. Titulní postavu Bengtzonové ztvárnila herečka Helena Bergströmová. Premiéra prvního snímku se odehrála v roce 2001[20] a druhého roku 2003.[21]
V roce 2009 koupila produkční společnost Yellow Bird práva na filmovou adaptaci šesti románů o Annice Bengtzonové: Studio 69, Prime Time, The Red Wolf, Nobel's Last Will, Lifetime a A Place in the Sun. Yellow Bird je součástí evropské produkční a distribuční skupiny Zodiak Ent, která již dříve produkovala filmy o trilogii Millennium podle námětu Stiega Larssona. Celkový rozpočet šestidílné série o novinářce Bengtzonové se pohyboval ve výši 100 miliónů švédských korun. Do hlavní role byla obsazena švédská herečka Malin Crépinová.[22]
↑Liza Marklund, biografi, Piratförlaget [online]. [cit. 2013-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-03.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑www.kvp.se [online]. [cit. 2013-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-01.
↑www.piratforlaget.se [online]. [cit. 2013-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-23.
↑Liza Marklund toppar New York Times bästsäljarlista (Liza Marklund at top of New York Times best-seller list) [online]. Dagens Nyheter, 29 August 2010 [cit. 2010-08-29]. Dostupné online. (Swedish)Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Toppadvokat krävde att få förhandsgranska (Top lawyer demanded pre-publication examination) [online]. Realtid.se, 28 November 2008 [cit. 2013-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-20. (Swedish)Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
