Liberální teologie (někdy též křesťanský modernismus) je směr protestantské teologie, který v protikladu křesťanskému fundamentalismu zdůrazňuje význam lidského činu, kulturních a vědeckých ůspěchů i sociálních institucí lidí, a tomu všemu propůjčuje vyšší náboženský smysl. Pozdější kritikové nazývali tento směr liberálním křesťanstvím, neboť jej spojovali s humanistickoliberální tradicí minulosti.
Ve srovnání s mnoha jinými proudy v křesťanství se tento směr vyznačuje optimistickým názorem na člověka a jeho historické možnosti. Jeho četní stoupenci přejí společenskému pokroku, vítají vědecké objevy (mimo jiné i nejrůznější výzkumné práce o samém Pismu svatém, jehož vědeckou kritiku v řadě případů uznávají), zasazují se o všeobecné bratrství a rovnost lidí ve společnosti (někteří teologové se hlásili k idejím křesťanského socialismu), o rozkvět kultury, umění atp.
Možnost sladit křesťanství s rozumem a vědeckým poznáním představitelé tohoto hnutí shledávali v tom, že je nutno zřící se doslovného chápání biblických legend a zázraků. Stoupenci liberální teologie připouštěli velice volný, alegorický výklad Bible a chápali křesťanství jako v podstatě etickou doktrínu. Křesťanství v interpretaci liberálních teologů získalo povahu spíše filozofického učení než náboženství zjevení.
Koncem 19. a začátkem 20. století byla liberální teologie nejvlivnějším proudem v protestantismu. Jeho hlavními představiteli jsou: v USA — Walter Rauschenbusch, Shailer Mathews, Francis Greenwood Peabody; v Evropě — Albrecht Ritschl, Ernst Troeltsch, Adolf von Harnack aj.
Odkazy
Reference
Literatura
- KUZMINOVÁ, T. A., 1977. Novoprotestantismus. In: MITROCHIN, L. N.; OJZERMAN, T. I.; ŠERŠENKO, L. N. Buržoazní filozofie 20. století. 1. vyd. Praha: Svoboda. Knihu připravil odbor Filozofického ústavu Akademie věd SSSR pro kritiku moderní buržoazní filozofie západních zemí. S. 314–337.
- PAVLINCOVÁ, Helena. liberální teologie [online]. Religionistická encyklopedie [cit. 2024-11-13]. Dostupné online.
- , 1979. Abeceda ateisty. Redakce : Sergej Skazkin; překlad František Cinoldr, M. Daňová, L. Dvořák, M. Havlová, V. Malíšek. 1. vyd. Praha: Horizont. 356 s. Kapitola Zvláštnosti moderní protestantské ideologie, s. 142–143.
- , 1981. Abeceda ateisty. Redakce : Sergej Skazkin; překlad František Cinoldr, M. Daňová, L. Dvořák, M. Havlová, V. Malíšek. 2. vyd. Praha: Horizont. 356 s. Kapitola Zvláštnosti moderní protestantské ideologie, s. 142–143.
Externí odkazy
