Za popisnou autoritu čeledi Leiothrichidae je pokládán anglický ornitolog William John Swainson (1832).[1] Zástupci dnešní čeledi Leiothrichidae byli historicky sdružováni do problematické, tzv. „sběrné“ čeledi timáliovitých (Timaliidae). Molekulárně-fylogenetické studie nakonec vedly k vyprofilování pěti monofyletických linií dělených do samostatných čeledí, včetně současné čeledi Timaliidae v užším smyslu a čeledi Leiothrichidae.[2] Podrobnou taxonomickou revizi čeledi Leiothrichidae poskytli Cibois & kol. (2018).[3] Následující seznam rodů vychází ze seznamu IOC World Bird List, v14.1:[4][5]
Čeleď Leiothrichidae představuje nejpočetnější skupinu původních timálií. Molekulární fylogenetika naznačuje nejbližší příbuznost s kladem zahrnujícím čeleď Pellorneidae a rod Alcippe, vystupující nověji i v rámci samostatné čeledi Alcippeidae.[3][6] Předpokládaná prvotní diverzifikace čeledi Leiothrichidae spadá do středního miocénu a kryje se s diverzifikací jiných skupin pěvců (možná v důsledku rozkvětu opadavých lesů a savan a oddělení stálezelených lesů sino- himálajské oblasti od deštných lesů Sundalandu).[3]
Zástupci čeledi Leiothrichidae představují malé až středně velké pěvce podsaditého, vejčitého těla. Ve srovnání s ostatními „timáliemi“ bývají mohutnější a mají také nápadně delší ocas. Hlava je střední až velká, krk krátký a tlustý, zobák rovný. Křídla jsou zaoblená a končetiny často mohutné. Napříč jednotlivými druhy se objevují výrazné rozdíly ve zbarvení a někteří zástupci vynikají pestrým opeřením. Neobjevuje se výrazný pohlavní dimorfismus.[7]
Většina zástupců této čeledi žije v lesních stanovištích, ačkoli někteří z nich obývají i akáciové savany a otevřené lesy (rod Turdoides z Afriky a Středního východu). Potravu tvoří především hmyz a jiní bezobratlí, v případě větších druhů také někteří malí obratlovci. Zástupci rodu Leiothrix a Turdoides se přiživují také plody, semeny a nektarem. Pro zástupce čeledi Leiothrichidae je typická monogamie (u rodu Turdoides i samčí polygamie), obě pohlaví se podílejí na stavbě otevřeného šálkovitého hnízda, inkubaci vajíček i péči o potomstvo. V případě rodu Turdoides se může objevovat kooperativní hnízdění, kdy v tomto ohledu vypomáhají i další jedinci (tzv. „helpers“). Velikost snůšky činí 2 až 6 vajec, inkubační doba trvá 13 až 17 dní, doba opeření činí 9 až 16 dní, někdy až 21 dní, mláďata však dalších několik týdnů využívají rodičovské péče. V případě kooperativně hnízdících druhů se může péče o ptáčata protáhnout až na šest měsíců.[2]
Odkazy
Reference
↑SWAINSON, William John; RICHARDSON, J. Fauna boreali-americana, or, The zoology of the northern parts of British America, Part 2. The Birds. London: J. Murray, 1831. Dostupné online. S. 490.
↑ abcCIBOIS, Alice; GELANG, Magnus; ALSTRÖM, Per. Comprehensive phylogeny of the laughingthrushes and allies (Aves, Leiothrichidae) and a proposal for a revised taxonomy. Zoologica Scripta. 2018-07, roč. 47, čís. 4, s. 428–440. Dostupné online [cit. 2024-03-25]. ISSN0300-3256. DOI10.1111/zsc.12296. (anglicky)
↑ Laughingthrushes and allies. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List, v14.1 [cit. 2024-03-25]. Dostupné online.
↑CAI, Tianlong; CIBOIS, Alice; ALSTRÖM, Per. Near-complete phylogeny and taxonomic revision of the world’s babblers (Aves: Passeriformes). Molecular Phylogenetics and Evolution. 2019-01, roč. 130, s. 346–356. Dostupné online [cit. 2024-03-25]. DOI10.1016/j.ympev.2018.10.010. (anglicky)
↑WINKLER, D. W.; BILLERMAN, S. M.; LOVETTE, I. J. Bird Families of the World: An Invitation to the Spectacular Diversity of Birds. Barcelona: Lynx Edicions, 2015. Dostupné online. ISBN978-84-941892-0-3. S. 458. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leiothrichidae na Wikimedia Commons
