| Laza Kostić |
|---|
![]() |
| Narození | 12. února 1841
Kovilj |
|---|
| Úmrtí | 26. listopadu 1910 (ve věku 69 let) nebo 1910 (ve věku 68–69 let)
Vídeň |
|---|
| Místo pohřbení | Sombor |
|---|
| Pseudonym | Laza |
|---|
| Povolání | spisovatel, politik, novinář, básník, překladatel, advokát, dramatik, kritik umění, právník a estetik |
|---|
| Alma mater | Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (do 1866)
Gymnázium „Jovan Jovanović Zmaj” Nový Sad |
|---|
| Témata | literatura, poezie, drama, překlad, umělecká kritika, právo, estetika a žurnalistika |
|---|
| Politická příslušnost | Sjednocená omladina srbská
Serbian National Liberal Party |
|---|
 multimediální obsah na Commons |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Laza Kostić (v srbské cyrilici Лаза Костић, 31. ledna 1841, Kovilj – 26. listopadu 1910, Vídeň) byl srbský básník, právník, překladatel a profesor. Patřil k stejné generaci autorů, jakými byl například Jovan Jovanović Zmaj, či Đura Jakšić, avšak jeho tvorba byla stále ještě romantická. Znal celkem sedm cizích jazyků,[zdroj?] napsal okolo sto padesáti básní.
Mezi okolními lidmi byl považován za romantického podivínského básníka. Během svého života sepsal celou řadu básní, nebál se ale pustit se i do jiných oblastí - jakými byla například filozofie, či estetika. Do srbochorvatštiny přeložil hry Williama Shakespeara a také Homérovu Odysseiu, což ovlivnilo jeho pozdější tvorbu.
Byl aktivní také v politické oblasti; spoluzaložil Sjednocenou omladinu, ve které spolupracoval jak s Jovanovićem Zmajem, tak i se Svetozarem Miletićem. Kritizoval rakousko-uherský klerikalismus, stejně jako poměry v samotném obrenovićovském Srbsku, kde se dařilo byrokracii a poměry pro prosazování myšlenek moderní společnosti nebyly příznivé. To byl koneckonců i důvod, proč byl Kostić nucen odejít z Bělehradu a přesídlit se do Černé Hory, neboť časopis, který vydával (Srpska nezavisnost) byl shledán nebezpečným.
27. února 1883 se stal členem srbské učené společnosti a v lednu 1909 také i řádným členem Srbské královské akademie, předchůdce dnešní SANU.[1]
Reference
- ↑ Profil Kostiće na stránkách SANU (srbsky, cyrilice). www.sanu.ac.rs [online]. [cit. 2012-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03.
Externí odkazy
