Latinský čtverec je čtvercová tabulka o polích, která je vyplněna různými symboly tak, že v každém řádku i v každém sloupci se každý symbol nachází právě jednou.
Například tabulka
je latinským čtvercem.
Jméno latinský čtverec bylo zavedeno Leonhardem Eulerem. Jediným důvodem bylo, že jako symboly používal písmena latinky.
Dvojice latinských čtverců (stejně velkých, nad stejnými symboly) jsou vzájemně ortogonálními latinskými čtverci, pokud:
Každý z nich je sám o sobě latinským čtvercem a
Pro každou dvojici symbolů A, B existuje právě jedna souřadnice taková, že v prvním čtverci je na místě [i,j] symbol A a ve druhém na tomtéž místě B. Názorněji řečeno, překryjeme-li jeden čtverec druhým k němu ortogonálním, bude právě na jednom místě „A překryté A-čkem“, na jediném místě „A překryté B-čkem“ atd.
Počet latinských čtverců velikosti n
Počet latinských čtverců velikosti nad symboly stále není znám ani v asymptotickém odhadu. Posloupnosti vyčíslující je vyhrazena sekvence č. A002860 na oeis.org,Posloupnost A002860 v databázi On-Line Encyclopedia of Integer Sequences hodnoty jsou však stále známy jen pro , a sice 1, 2, 12, 576, 161280, 812851200, 61479419904000, 108776032459082956800, 5524751496156892842531225600, 9982437658213039871725064756920320000, 776966836171770144107444346734230682311065600000. Platí asymptotické dolní a horní meze:[1]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Latin square na anglické Wikipedii.