Lamanšský průliv (francouzskyLa Manche, anglickyEnglish Channel),[1][2] v dřívější české literatuře průliv La Manche,[3] často také neformálně označovaný jako kanál La Manche,[4][5] je průliv mezi Francií a Velkou Británií, který spojuje Keltské moře a Severní moře. Průliv je 32 až 180 kilometrů široký, 520 kilometrů dlouhý a má maximální hloubku 172 metrů.[6]
Nejužší místo se nachází v Doverské úžině mezi městy Dover a Calais. Za jasného počasí tak je z mysu Gris-Nez na francouzské straně vidět křídové Bílé útesy doverské na pobřeží Anglie. Lamanšský průliv je nejrušnější lodní dopravní cestou na světě.
Z hlediska geologického vznikl Lamanšský průliv velice nedávno, zhruba před 10 000 lety, teprve po skončení poslední doby ledové, kdy tající ledovce zvýšily hladinu moří. Do té doby byla Velká Británie spojena s evropskou pevninou.
Prvním plavcem přes kanál La Manche (vzdálenost 36 km) byl Angličan Matthew Webb v roce 1875. Překonání průlivu z Doveru do Calais mu trvalo 21 hodin a 45 minut. V roce 1926 se Američanka Gertrude Ederleová vydala opačným směrem a po 14 hodinách a 39 minutách vystoupila z vody jako první žena.
Nejrychleji přeplaval kanál německý plavec Andreas Waschburger australský plavec, v roce 2023 to zvládl za 6:45.[7] Překonal tak čas 6:55 australského plavce Trenta Grimseye z roku 2012. Nejrychlejší ženou je česká Yvetta Hlaváčová, 7:25 v roce 2006. Nejčastěji překonala kanál Australanka Chloë McCardel (44×).
V historii vzniklo několik projektů spojení pro pozemní dopravní prostředky. Dlouhodobě tento účel plní trajekty, na konci 20. století byl ale vybudován podmořský Eurotunel, umožňující přímé vlakové spojení (včetně železniční přepravy automobilů).
Boje
Lamanšský průliv byl v historii významnou strategickou přírodní překážkou, která ovlivnila boje mezi Anglií a evropskými zeměmi. Kanál sloužil například k obraně proti Napoleonovi i nacistickému Německu. Během 2. světové války byl zaminován, aby se ztížily operace německých ponorek.
Sport
Lamanšský průliv je oblíbeným cílem vytrvalostních plavců, byť jejich výkony někdy kolidují s lodní dopravou.
V nepříznivých podmínkách (silný vítr, proudy a vlny, začínající bouře v závěru),[10] z českých přemožitelů nejmladší a čtvrtá nejrychlejší, plave za Sport Club Plavecký Areál Pardubice
Plave za oddíl Bohemians Praha, je vojenská policistka, nepříznivé podmínky (velké vlny, mořská nemoc po jedné hodině plavání až do konce, velká oklika), rodiče o její plavbě nevěděli
↑Index českých exonym. Standardizované podoby. Varianty. 2. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. ISBN978-80-86918-64-8. S. 47.
↑Česká jména moří a mezinárodních území [online]. Český úřad zeměměřičský a katastrální, 2015, rev. 2021 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
↑Školní atlas světa. 6.. vyd. Praha: Kartografie Praha, 1996. 150 s. ISBN80-7011-375-8. S. 84, 85, 86, 87.
↑ Před 145 lety Angličan Webb jako první člověk přeplaval kanál La Manche. Trvalo mu to 22 hodin. iROZHLAS [online]. 2020-08-25 [cit. 2024-06-26]. Dostupné online.
↑BRADNOVÁ, Hana a kolektiv autorů. Geografický místopisný slovník světa. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. 924 s. ISBN80-200-0445-9. S. 430.
↑SEIDL, Jiří. Mrůzek se nejprve vyděsil, ale kanál La Manche zvládl ve výtečném čase. iDNES.cz [online]. 2018-07-17 [cit. 2024-06-26]. Dostupné online.
↑KOVÁŘOVÁ, Iva. Nový pokořitel kanálu La Manche je z Jičína. jicinsky.denik.cz. 2019-08-30. Dostupné online [cit. 2019-09-16].
↑PŠENIČKOVÁ, Jana. Plavkyně Pechová překonala La Manche jako první handicapovaná žena. iDNES.cz [online]. 2019-08-25 [cit. 2024-06-26]. Dostupné online.
↑VÁLKOVÁ, Lada. Zdolat La Manche bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, říká amatérský plavec. iDNES.cz [online]. 2021-10-21 [cit. 2024-06-26]. Dostupné online.