Král Ubu je divadelní hra Alfreda Jarryho, je považovaná za předchůdce absurdního dramatu, dada a surrealismu.
Hra samotná vznikla v roce 1885 jako studentská recese na gymnáziu v Rennes, utahující si z učitele fyziky Hébérta (vyslovovaného ébé neboli ubu). Samotnou postavu patrně vytvořil Jarryho spolužák Charles Morin. V roce 1888 pak oba autoři předvedli ve svém loutkovém divadle frašku Poláci, která se stala předobrazem Jarryho slavné hry. Text hry Poláci se nezachoval. Jarry hru později výrazně přepracoval a v roce 1896 proběhla skandální premiéra v divadle Théâtre de l'Œuvre v Paříži. Hlavním hrdinou je fiktivní polský tyran, který se zmocnil trůnu vraždou legitimního krále a nakonec byl vyhnán ze země. Příběh obsahuje výrazné prvky Shakespearových tragédií Macbeth a Hamlet, ale není správné ji pokládat za pouhou parodii na Shakespeara.
Jarry později dopsal ke hře řadu pokračování. Různá dnešní zpracování obvykle Jarryho texty kombinují.
Od roku 1964 byla hrána úspěšná inscenace této hry pod vedením režiséra Jana Grossmana s Janem Libíčkem jako králem Ubu. Po invazi sovětských vojsk v roce 1968 byla hra zakázána, ale měsíc před invazí byl pořízen televizní záznam. Před příkazem ke zničení záznamu vytvořil technik kopii, díky níž byl záznam v premiéře vysílán v roce 1990.