Kromaňonec nebo kromaňonský člověk nebo cromagnonský člověk je vědecky nepřesné označení pro mladopaleolitickéhoHomo sapiens . O kromaňoncích mluvíme cca od 35 000 BP (nejstarší nálezy) do cca 10 000 BP. V druhé polovině 20. století (kdy i neandertálce považovali za poddruh Homo sapiens) někteří badatelé kromaňonce vědecky označovali jako člověk předvěký, čili latinsky Homo sapiens fossilis, Neoanthropus fosssilis či Homo sapiens diluvialis.
Charakteristika
Kromaňonští lidé sbírali plody, kořínky a lovili divokou zvěř. Žili v prostých jeskyních a přístřešcích. Přibližně před 10 000 lety se mentálně vyvinuli natolik, že se způsobem myšlení a bohatšími výrazovými prostředky začali podobat modernímu člověku. Vytvářeli již první umělecká díla včetně jeskynních maleb ve Francii, Španělsku a na Sahaře. Zhotovovali šperky, figurky, oděvy, přístřešky, nástroje a lovecké zbraně.
Kromaňonci měli robustní stavbu těla a byli silní. Tělo bylo celkově těžké a pevné se silnou muskulaturou. Čelo bylo docela rovné (na rozdíl od ubíhajícího u Neandertálce) a jen s nepatrnými nadočnicovými oblouky. Obličej byl krátký a široký. Brada byla nápadná. Objem mozku byl kolem 1 600 cm3, tedy větší než průměrný objem mozku současného moderního člověka.[1] V roce 2018 byla poprvé rekonstruována podoba tváře první objevené kostry „kromaňonce“ z roku 1868.[2]
↑Cro-Magnon (anthropology) – Britannica Online Encyclopedia [online]. Britannica.com, 2006-06-29 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
