Klasifikace strunatců

Moderní klasifikace strunatců uznává obvykle tři tradiční podkmeny, ale na nižších úrovních došlo k poměrně výrazným změnám. Hlavním požadavkem je v současné době monofyletičnost jednotlivých taxonů, a proto byla například zpochybněna třída ryby (Pistes) v tradičním pojetí. Parafyletická třída plazi nezahrnuje v klasickém pojetí všechny své potomky (ptáci jsou přímí potomci jedné linie plazů), ale přesto se obvykle třída plazů v systémech udržuje.

Taxon Chordata (česky strunatci) je přisuzován Williamu Batesonovi (1885).^[1] Klasifikace strunatců procházela složitým vývojem, nicméně již poměrně brzy se ukázalo, že mimo obratlovce se podobnou tělní stavbou vyznačují také pláštěnci a bezlebeční. Do dnešní doby se uznávají tyto tři skupiny (nejčastěji podkmeny) strunatců:^[1][2]

• podkmen pláštěnci (Tunicata)
• podkmen bezlebeční (Cephalochordata)
• podkmen obratlovci (Vertebrata)

Taxon strunatci je s největší pravděpodobností monofyletický, ačkoliv s důkazy pro tuto skutečnost byly poměrně značné problémy.^[3]

Systém

Bezlebeční (Cephalochordata)

Pláštěnci (Tunicata)

Žralok a před ním lidé, oba zástupci obratlovců

Následující systém vychází z třetí edice knihy Vertebrate Palaeontology,^[4] systém pláštěnců je z knihy Fishes of the World.^[5] Systém dělá kompromis mezi požadavkem na linnéovskou taxonomii a snahou vytvářet monofyletické (přirozené) vývojové linie.

• kmen Chordata – strunatci
  • podkmen Tunicata (Urochordata) – pláštěnci
    • třída Ascidiacea – sumky
    • třída Thaliacea – salpy
    • třída Appendicularia – vršenky
  • podkmen Cephalochordata (Acraniata) – bezlebeční (kopinatci)
  • podkmen Craniata – obratlovci
    • třída Agnatha^{[pozn 1]} (bezčelistnatci)
      • podtřída Myxinoidea (sliznatky)
      • podtřída Petromyzontida (mihule)
      • podtřída Conodonta (konodonti) †
      • podtřída Pteraspidomorphi †
        • řád Anaspida †
        • řád Thelodonti †
    • infrakmen Gnathostomata (čelistnatci)
      • třída Placodermi (pancířnatci) †
      • třída Chondrichthyes (paryby)
      • třída Acanthodii †
      • třída Osteichthyes^{[pozn 1]} (ryby)
        • podtřída Actinopterygii (paprskoploutví)
        • podtřída Sarcopterygii (lalokoploutví)
      • nadtřída Tetrapoda (čtyřnožci)
        • třída Amphibia (obojživelníci)
        • Amniota
          • třída Reptilia^{[pozn 1]} (plazi)
            • podtřída Anapsida (zřejmě včetně želv)
            • podtřída Synapsida
            • podtřída Diapsida
          • třída Aves (ptáci)
          • třída Mammalia (savci)

1. Takto označený taxon je pravděpodobně nepřirozený, parafyletický.

Vztahy mezi podkmeny

Vzájemné vztahy tří hlavních podkmenů nejsou zcela jisté. Některé (zejména starší) zdroje považují za sesterskou skupinu obratlovců bezlebečné (taxon Euchordata):^[6][7][8]

strunatci	pláštěnci   Euchordata    bezlebeční (kopinatci)     obratlovci

Mnohé nedávné studie však přichází se zcela novým konceptem, který považuje pláštěnce za příbuznější obratlovcům, než jsou kopinatci (taxon Olfactores):^{[3][9][10][11]}

strunatci	bezlebeční (kopinatci)   Olfactores    pláštěnci     obratlovci

Reference

1. Taxonomicon: Taxon: Phylum Chordata Bateson, 1885 - chordates [online]. Dostupné online. 
2. ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců : evoluce, fylogeneze, systém. Praha: Academia, 2002. 512 s. ISBN 80-200-0858-6. 
3. SWALLA, Billie J, Andrew B Smith. Deciphering deuterostome phylogeny: molecular, morphological and palaeontological perspectives. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences. 2008-04-27, roč. 363, čís. 1496, s. 1557–1568. ISSN 0962-8436. DOI 10.1098/rstb.2007.2246. 
4. Benton, M.J. (2004). Vertebrate Palaeontology, Third Edition. Blackwell Publishing, 472 pp. The classification scheme is available online Archivováno 19. 10. 2008 na Wayback Machine.
5. Nelson, J. S. Fishes of the World. 4. vyd. New York: John Wiley and Sons, Inc, 2006. Dostupné online. ISBN 0-471-25031-7. S. 601 pp.. 
6. LUNDBERG, John G. Chordata - Tree of Life Web Project [online]. Dostupné online. 
7. CAMERON, C B, J R Garey, B J Swalla. Evolution of the chordate body plan: new insights from phylogenetic analyses of deuterostome phyla. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 2000-04-25, roč. 97, čís. 9, s. 4469–4474. Dostupné online. ISSN 0027-8424. 
8. WINCHELL, Christopher J, Jack Sullivan, Christopher B Cameron, Billie J Swalla, Jon Mallatt. Evaluating hypotheses of deuterostome phylogeny and chordate evolution with new LSU and SSU ribosomal DNA data. Molecular Biology and Evolution. 2002-05, roč. 19, čís. 5, s. 762–776. Dostupné online [cit. 2010-03-30]. ISSN 0737-4038. 
9. BLAIR, Jaime E., S. Blair Hedges. Molecular Phylogeny and Divergence Times of Deuterostome Animals. Mol Biol Evol. 2005-11-01, roč. 22, čís. 11, s. 2275–2284. Dostupné online. DOI 10.1093/molbev/msi225. 
10. PHILIPPE, Hervé, Nicolas Lartillot, Henner Brinkmann. Multigene analyses of bilaterian animals corroborate the monophyly of Ecdysozoa, Lophotrochozoa, and Protostomia. Molecular Biology and Evolution. 2005-05, roč. 22, čís. 5, s. 1246–1253. Dostupné online [cit. 2010-03-30]. ISSN 0737-4038. DOI 10.1093/molbev/msi111. 
11. DELSUC, Frédéric, Henner Brinkmann, Daniel Chourrout, Hervé Philippe. Tunicates and not cephalochordates are the closest living relatives of vertebrates. Nature. 2006-02-23, roč. 439, čís. 7079, s. 965–968. Dostupné online [cit. 2010-03-30]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature04336.