Kfar ha-Nasi (hebrejsky כְּפַר הַנָּשִׂיא, doslova „Prezidentova vesnice“, anglicky Kfar HaNassi, v oficiálním seznamu sídel Kefar HaNasi[2]) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě ha-Galil ha-Eljon (Horní Galilea).
Geografie
Leží v nadmořské výšce 246 metrů v Horní Galileji, nedaleko horního toku řeky Jordán a cca 9 kilometrů severně od břehů Galilejského jezera.
Vesnice se nachází cca 22 kilometrů severovýchodně od Tiberiasu, cca 127 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 60 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Je situována v zemědělsky intenzivně využívaném pásu. Kfar ha-Nasi obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je většinově židovské. Výjimkou je sousední město Tuba-Zangarija cca 1 kilometrů jihozápadním směrem, které obývají izraelští Arabové, respektive potomci Beduínů.
Kfar ha-Nasi je na dopravní síť napojen pomocí lokální komunikace, jež ústí do dálnice číslo 90, která spojuje Metulu a Tiberias.
Dějiny
Kfar ha-Nasi byl založen v roce 1948.[2] Obec vznikla na pozemcích vysídlené arabské vesnice Mansurat al-Chajt známé též jako Mansurat al-Chula.[3] Mansurat al-Chajt měla roku 1922 437 obyvatel. V roce 1945 zde žilo 200 a roku 1948 232 lidí. Tato arabská vesnice byla v lednu 1948, v počáteční fázi války za nezávislost dobyta židovskými jednotkami a její obyvatelé vesnici opustili. Zástavba vesnice byla zcela zbořena.[4]
Ještě v roce 1948 se v prostoru bývalé arabské vesnice usadila skupina členů levicové sionistické organizace ha-Bonim původem z Evropy, zejména z Anglie a 2. července zde založili kibuc.[5] Ten se původně jmenoval הבונים - ha-Bonim.[6] Později byl nazvaný Kfar ha-Nasi po prvním izraelském prezidentovi, Chajimu Weizmannovi.[3]
Po dvou letech byla obec přesunuta cca 2 kilometry západním směrem, do nynější lokality.[7] V počáteční fázi se osadníci pokoušeli v kibucu rozvinout zemědělskou výrobu, ale kvůli nedostatku zkušeností se potýkali s ekonomickými problémy. Dva členové kibucu, kteří měli řemeslnické zkušenosti z původního evropského domova, v Kfar ha-Nasi zřídili podnik na výrobu kovových součástek pro průmysl a zemědělství a tato aktivita zde uspěla a dodnes se jí kibuc zabývá.[3]
V poslední době prošel kibuc privatizací a jeho členové již jsou odměňováni individuálně, podle odpracovaných hodin. Kromě toho kibuc začal nabízet pozemky pro soukromé uchazeče o výstavbu rodinných domků.[3] Kibuc také nedávno zřídil na řece Jordán vodní elektrárnu, která zásobuje vesnici elektrickým proudem.[6]
Ekonomika Kfar ha-Nasi je založena na zemědělství (citrusy, avokádo, chov dobytka) a na průmyslové výrobě (součástky pro zemědělství a zdravotnictví).[6][7]
V Kfar ha-Nasi fungují zařízení předškolní péče. Základní a vyšší školství jsou k dispozici v okolních větších obcích. V kibucu je zdravotní středisko, obchod, sportovní areály a veřejná knihovna a společenské centrum.[7]
Demografie
Obyvatelstvo Kfar ha-Nasi je většinově sekulární.[7] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel Kfar ha-Nasi Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]
Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 842 lidí. Během roku 2014 stoupla populace o 4,7 %.[1]
Vývoj počtu obyvatel Kfar ha-Nasi[1]
[8][9]
| Rok
|
1948
|
1961
|
1972
|
1983
|
1995
|
2001
|
2003
|
2004
|
2005
|
2006
|
2007
|
2008
|
2009
|
2010
|
2011
|
2012
|
2013
|
2014
|
| Počet obyvatel |
74 |
325 |
431 |
551 |
604 |
508 |
474 |
490 |
483 |
504 |
506 |
514 |
753 |
760 |
796 |
804 |
804 |
842
|
Odkazy
Reference
Externí odkazy
