V roce 1967 připravil inscenaci DziadůAdama Mickiewicze, která byla záhy zakázána pro údajně podvratný a protisovětský obsah. To vedlo k rozsáhlým studentským protestům, známým jako polská politická krize 1968. Dejmek byl vyloučen z Polské sjednocené dělnické strany a byla mu znemožňována práce, v roce 1969 proto odešel režírovat do západní Evropy (působil mj. v Burgtheateru), vrátil se roku 1972 a znovu nastoupil do Teatru Noweho.
V roce 1978 mu byla v Rakousku udělena Herderova cena za přínos evropské kultuře, v roce 1981 obdržel titul zasloužilého umělce a roku 1989 velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska. V letech 1988–1989 byl předsedou Polského svazu dramatických umělců, v roce 1993 byl zvolen poslancem za Polskou lidovou stranu a premiér Waldemar Pawlak ho jmenoval ministrem kultury, tuto funkci zastával do roku 1996. V roce 2000 se stal čestným občanem města Lodž, po jeho smrti dostal Teatr Nowy oficiální název Divadlo Kazimierze Dejmka.
