V okolí Kavadarců se nachází celá řada různých archeologických lokalit, která dosvědčuje existenci lidského osídlení až od nejstarších dob.[2]
Město je poprvé připomínáno roku 1823 jako menší sídlo s přibližně dvěma tisíci obyvatel. Ještě během existence Osmanské říše se však Kavadarci staly sídlem samosprávné opštiny. Administrativně byly součástí pašaluku v Bitole. Tradiční zde byla výroba vína, která ještě na konci 19. století přesáhla 2 miliony ok ročně.[2]
V roce 1894 zde byl založen jeden z prvních revolučních výborů organizace VMRO, která byla nepřátelská k tureckému zřízení. Zakladatelem místní organizace byl Dame Gruev spolu s učitelem Pane Ivanovem.
Podle statistik Vasila K'nčova z roku 1890 v Kavadarcích žilo 5092 obyvatel, z nichž bylo 1950 pravoslavných, 3000 muslimů, 120 Romů a 32 Vlachů.
V roce 1912 získalo město Srbsko. Během balkánských válek zde došlo v roce 1913 k tzv. tikvešskému povstání[3], kdy se místní obyvatelstvo vzbouřilo proti srbské správě. Povstání bylo potlačeno silou a bylo zde několik set obětí ze strany místního obyvatelstva. Od roku 1918 bylo město součástí Království SHS, později socialistické Jugoslávie. Jihoslovanský stát však měl značné problémy se správou města; obyvatelstvo bylo obecně vůči autoritám po turecké nadvládě nedůvěřivé.[4] V roce 1920 zde dokázali místní buňku založit komunisté.[5]
V meziválečném období zde bylo rozšířené také pěstování tabáku. Závod byl později znám pod názvem Monopol.[6] Byly také postaveny některé školy, neboť se jich ve městě obecně po staletí tureckého panování nedostávalo.[4] Roku 1937 byl vypracován první územní plán pro rozvoj města do moderní podoby.[7] Od roku 1939 zde (dva roky do vypuknutí druhé světové války) působila (v ilegalitě) komunistická strana.[8] Město bylo osvobozeno od fašismu dne 7. září1944.[3]
Po druhé světové válce byla vybudována moderní uliční síť a nové náměstí (pojmenováno po Josipu Brozu Titovi). V roce 1972 zde byl zaveden přívod vody z prameniště Lukar v pohoří Kožuf Planina.[9] Roku 1987 zde byla otevřena všeobecná nemocnice.[10] Od roku 1991 je město součástí samostatné Severní Makedonie. Po druhé světové válce byl západně od města vybudován závod, který později vlastnila společnost Feni Industry a který zkrachoval.[11]
Výhledově zde má být postavena/zřízena minizoo.[13]
Ekonomika
Město se nachází v historické oblasti Tikveš známé díky vinařství; dodnes je víno hlavním vývozním artiklem města a jeho výroba zaměstnává značnou část obyvatelstva.
Doprava
Obec se nachází stranou hlavních dopravních tahů. Nejbližší dálnice (dálnice A1) je dostupná na výjezdu 165. km od Skopje. Veřejnou dopravu se zbytkem země zajišťují autobusy, město má vlastní autobusové nádraží. Nejbližší železniční trať prochází několik kilometrů vzdáleným městem Negotino, kde se nachází i dálnice A1.
Školství
V Kavadarcích působí gymnázium, které bylo založeno roku 1897.
Významné osobnosti
Z Kavadarců pocházely následující známé osobnosti:
↑ Článek na stránkách města (makedonsky). kavadarci.gov.mk [online]. [cit. 2021-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-16.
↑ abMURDŽEV, Dimitar; ANDONSKI, Suzana; KRSTIḰ, Sanja. Го Сакам Кавадарци. Kavadarci: Opština Kavadarci, 2020. 114 s. Dostupné online. Kapitola Низ вековите, s. 8. (makedonština)
↑ abMURDŽEV, Dimitar; ANDONSKI, Suzana; KRSTIḰ, Sanja. Го Сакам Кавадарци. Kavadarci: Opština Kavadarci, 2020. 114 s. Dostupné online. Kapitola Низ вековите, s. 9. (makedonština)
↑ abBOŠKOVSKA, Nada. Yugoslavia and Macedonia Before Tito. [s.l.]: I. B. Tauris, 2009. ISBN978-1-78453-338-0. S. 211. (angličtina)
↑BOŠKOVSKA, Nada. Yugoslavia and Macedonia Before Tito. [s.l.]: I. B. Tauris, 2009. ISBN978-1-78453-338-0. S. 32. (angličtina)
↑MURDŽEV, Dimitar; ANDONSKI, Suzana; KRSTIḰ, Sanja. Го Сакам Кавадарци. Kavadarci: Opština Kavadarci, 2020. 114 s. Dostupné online. S. 30. (makedonština)
↑MURDŽEV, Dimitar; ANDONSKI, Suzana; KRSTIḰ, Sanja. Го Сакам Кавадарци. Kavadarci: Opština Kavadarci, 2020. 114 s. Dostupné online. Kapitola Низ вековите, s. 12. (makedonština)
↑MURDŽEV, Dimitar; ANDONSKI, Suzana; KRSTIḰ, Sanja. Го Сакам Кавадарци. Kavadarci: Opština Kavadarci, 2020. 114 s. Dostupné online. Kapitola Низ вековите, s. 10. (makedonština)
↑MURDŽEV, Dimitar; ANDONSKI, Suzana; KRSTIḰ, Sanja. Го Сакам Кавадарци. Kavadarci: Opština Kavadarci, 2020. 114 s. Dostupné online. S. 19. (makedonština)
↑MURDŽEV, Dimitar; ANDONSKI, Suzana; KRSTIḰ, Sanja. Го Сакам Кавадарци. Kavadarci: Opština Kavadarci, 2020. 114 s. Dostupné online. Kapitola Четврти самопридонес, s. 21. (makedonština)
↑MURDŽEV, Dimitar; ANDONSKI, Suzana; KRSTIḰ, Sanja. Го Сакам Кавадарци. Kavadarci: Opština Kavadarci, 2020. 114 s. Dostupné online. Kapitola Втор самопридонес, s. 20. (makedonština)
↑MURDŽEV, Dimitar; ANDONSKI, Suzana; KRSTIḰ, Sanja. Го Сакам Кавадарци. Kavadarci: Opština Kavadarci, 2020. 114 s. Dostupné online. S. 18. (makedonština)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kavadarci na Wikimedia Commons