Hlavní statistický úřad Polské republiky (Główny Urząd Statystyczny) definoval v roce 2006 katovickou konurbaci jako celek složený z následujících devatenácti měst, jež představují nesporné jádro konurbace:[1]
Sousedí s nimi další menší města, která jsou podle jiných konceptů – například územního plánu Slezského vojvodství, evropského programu ESPON nebo řady vědeckých publikací z oblasti ekonomiky a územního plánování – taktéž součástí konurbace:
Nejširší definice (Robert Krzysztofik, Tomasz Spórna) zahrnují do vnější zóny katovické konurbace rovněž města: Chrzanów, Kalety, Libiąż, Łazy, Pština (Pszczyna), Seveř (Siewierz) a Toszek.[2]
Po schválení tzv. metropolitního zákona (ustawa metropolitalna) v roce 2017 byl Hornoslezský metropolitní svazek nahrazen novým sdružením obcí s názvem Górnośląsko-Zagłębiowska Metropolia (Metropole Horní Slezsko–Zagłębie). Jeho součástí jsou nejen jádrová města konurbace, ale i řada venkovských gmin v přilehlých okresech Beruň-Lędziny, Będzin, Hlivice, Mikulov, Pština a Tarnovské Hory. Naopak do Metropole nevstoupilo město Jaworzno, a to kvůli obavě ze ztráty samostatnosti zejména při organizaci veřejné dopravy.[3] Takto vymezená oblast má rozlohu 2 554 km² a v roce 2019 čítala 2 249 568 obyvatel.[4]
Odkazy
Reference
↑Strategia rozwoju miasta Ruda Śląska na lata 2014–2030. Ruda Śląska: Rada Miasta Ruda Śląska, 2014. Dostupné online. S. 11. (polsky)Archivováno 9. 2. 2015 na Wayback Machine.
↑KRZYSZTOFIK, Robert. Encyklopedia województwa śląskiego. Svazek I. Katowice: Instytutu Badań Regionalnych Biblioteki Śląskiej, 2014. Dostupné online. ISBN978-83-64210-14-3. Kapitola Konurbacja katowicka. (polsky)Archivováno 23. 9. 2021 na Wayback Machine.
↑JEDLECKI, Przemysław. Prezydent Jaworzna: Nie jesteśmy w metropolii i nie żałujemy. Gazeta Wyborcza [online]. 26.10.2017 [cit. 1.01.2021]. Dostupné online.