Cílem hry je nastřílet co nejvíce gólů do soupeřovy branky, která je zavěšena 2 m nad vodou. V každém týmu hraje maximálně 5 hráčů s možností až 3 střídajících hráčů, kteří musí být v prostoru za zadní brankovou čarou.[1]
Pravidla
Dva hráči v souboji o míč
Obdélníkové hřiště je vytvořeno na souvislé vodní ploše a má rozměry od 30 × 20 metrů (velikost hřiště pro vodní pólo) do 35 × 23 metrů, přičemž poměr obou stran musí činit vždy 3:2.
Branky jsou obdélníkové o velikosti 1,5 × 1 metru, které jsou ve svislé poloze zavěšeny 2 metry nad hladinou vody.
V jednom týmů může nastoupit maximálně 8 hráčů – 5 na hřišti a 3 na střídačce, která se nachází za zadní brankovou čarou.
Hráči se pohybují na kajacích a musí být vybaveni helmou s mřížkou (obličejový kryt), plovací vestou a pádlem se zesílenými listy, zejména proto aby se předešlo zranění.
Míč, který je obdobný jako ve vodním pólu, se může házet nebo odpalovat pádlem, rukou či paží.
Pokud se jeden hráč snaží hrát míč rukou, soupeř se nesmí snažit hrát v dosahu jeho paží pomocí pádla.
Hráč smí míč držet maximálně 5 sekund a nesmí jej vozit na špricdece lodi (nedovolené držení míče – nepovolená obdoba basketbalových kroků).
Hraje se na dva stejné poločasy nejčastěji o délce dvakrát 10 minut s tříminutovou přestávkou mezi poločasy. Pokud zápas skončí nerozhodně, nastává prodloužení o zlatý gól, kde vítězí tým, který jako další skóruje.
Zahájení hry se provádí tak, že míč leží uprostřed hrací plochy a oba týmy jsou srovnány na své zadní brankové čáře odkud na povel zahájení hry vyrazí dopředu za míčem.
Zvítězí družstvo, které během hrací doby vstřelí více branek.
Historie
Nejstarší zmínky o hře na kanoích s míčem jsou doloženy z Velké Británie v roce 1875.[2] Rané formy kanoe póla se hrály ve Spojených státech amerických a částech Evropy až do první poloviny 20. století. V roce 1926 prezentovala německá federace "kanupolo" jako nový sport.[2] O rok později se odehrálo první Mistrovství Německa.[3] Nejprve se hrálo na mnohem větších hřištích odpovídajících velikostí fotbalovému hřišti a střílelo se na fotbalové branky. Jeden poločas trval až 40 minut. V Anglii se poprvé konalo národní mistrovství v kanoepolo v roce 1971.
Moderní kanoepolo
V roce 1986 zveřejnila Mezinárodní kanoistická federace (ICF) svůj první soubor univerzálních herních pravidel pro tuto disciplínu. V roce 1987 byla odehrána první ukázková hra, na mistrovství světa v kanoistickém sprintu v německém Duisburgu. V roce 1990 Mezinárodní kanoistická federace ICF dokončila svá mezinárodní pravidla pro kanoepolo - to lze považovat za počátek moderního kanoepola.[2] Tato pravidla s drobnými obměnami a doplňky platí až do dnes.
Světové hry
Kanoepolo debutovalo na Světových hrách v roce 2005 v německém Duisburgu, 18 let poté, co byla tato disciplína předvedena na mistrovství světa ve sprintu kanoistů v tomto městě. Od té doby se pořádá kanoepolo mužů i žen na světových hrách pravidelně. Německo získalo v mužské i v ženské soutěži po třech titulech vítězů Světových her.
Mistrovství světa
První mistrovství světa se odehrálo v roce 1994 v anglickém Sheffieldu,[4] a skládalo se z 18 mužských a 6 ženských týmů. Austrálie porazila Německo ve finále mužů i žen. Akce se koná každé dva roky vždy v sudý rok kromě roku 2020 (zrušeno kvůli Covid-19). MS se rozrostlo tak, že 5. ročníku 2002 v německém Essenu se účastnilo 27 mužských a v Amsterodamu (2006) a Thury-Harcoutu (2014) 20 ženských týmů. Mistrovství světa v kanoepolu se od roku 2002 také účastní výběry U21 mužů i žen. Od doby, kdy Austrálie vyhrála první tři světové tituly mužů a dva z prvních tří ženských turnajů, ovládla světový šampionát Evropa. V mužích získali 3 tituly také Nizozemsko, Francie dva tituly Británie, Německo a jeden Itálie. V ženách mé Německo 7 titulů, Británie 4, Austrálie dva a Nový Zéland jeden. V juniorech má nejvíce titulů Francie a Británie po třech v juniorkách Německo 5.
Mistrovství Evropy
První Mistrovství Evropy v kanoepolu se odehrálo také v anglickém Sheffieldu v roce 1993, a koná se každé dva roky vždy v lichý rok. Mistrovství Evropy v kanoepolu se od roku 1999 také účastní výběry U21 mužů i žen.
Česká republika
Kořeny Českého kanoepola sahají do předlistopadové doby, kdy se sportu především věnoval Klub Vodních Sportů v Praze. V porevoluční době navázala na jeho činnost dětská organizace Šán z Pražského Podolí. 28. srpna 2001 vznikla Česká asociace kanoepola. Ta skládá reprezentaci mužů, žen i mládežnických týmů a pořádá Czech Open Cup v kanoepolo.
Česká republika se umístila v německém Essenu 2002 na 24.místě muži. Ženy v nizozemském Amsterodamu 2006 na 20.místě, a 2014 v italských Syracusách na 11. místě. Junioři se umístili v roce 2012 v polské Poznani na 15.místě, v roce 2022 ve francouzském Saint-Omer na 13.místě a na Evropě 2021 v italské Katánii na 8.místě.
Kluby v ČR, kde je možné hrát kanoepolo: TJ Kotva Braník - Praha, TJ Delfín Jablonec n. Nisou a KKJ Týn nad Vltavou.
Odkazy
Reference
↑ Canoe Polo Rules 2015. archived.canoeicf.com [online]. [cit. 2016-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-09.
↑KSV Rothe Mühle Essen e. V. [online]. KSV Rothe Mühle Essen e. V. [cit. 2016-02-23]. Dostupné online. (německy)
↑ 1st ICF World Canoe Polo Championships – Sheffield, Great Britain. archived.canoeicf.com [online]. [cit. 2016-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-08.
