Kangwon (korejsky강원특별지치도 – 江原特別自治道; anglicky Gangwon special self-governing province) je speciální samosprávná provincie v Jižní Koreji. Vznikla při rozdělení Koreje v roce 1945 rozdělením historické provincie Kangwŏn na severní a jižní část. V roce 1953 se hranice mezi oběma částmi provincie posunula o něco na sever v důsledku korejské války. Dominantním prvkem provincie je pohoří Tchebek, někdy zvané také hřbet (páteř) Koreje, které se táhne po celé délce Korejského poloostrova.
Charakteristika
Pohoří Tchebek na mapě korejského poloostrova
Pohoří Tchebek rozděluje jižní provincii Kangwon na dvě poloviny. Západní část je Jongso, kde se obyvatelé živí převážně zemědělstvím (pěstování brambor) a východní část je Jongdong, kde se obyvatelé živí převážně rybolovem.
Jižní provincie Kangwon má skoro 17 000 km², z toho 80 % (cca 13 500 km²) je zalesněných.[1] Pouze malá část území je nížinatá. Pro zemědělství nejsou vhodné podmínky a životní úroveň obyvatel tak není příliš vysoká. Kangwon patří historicky mezi nejchudší regiony v Koreji.
V horách Tchebeku v této provincii pramení tři největší řeky Jižní Koreje – Namhan, Pukhan a Nakdong.
Města
V Kangwonu jsou historicky dvě nejvýznamnější města, která dala ve 14. stol. vzniknout názvu této provincie. Prvním je ve východní části (Jongdong) ležící pobřežní město Kangnung (220 tis. obyvatel) a druhým je nejlidnatější město Wondžu (330 tis. obyvatel), ležící v západní části (Jongso) Tchebeckého pohoří. Obě města spojuje jediná významná tepna přes Tchebecké pohoří v této provincii.
Hlavním městem jižní provincie Kangwon je však město Čchunčchon (280 tis obyvatel), ležící v západní části Jongdongu, severně od Wondžu.
Turisticky nejznámějším městem je Sokčcho, které leží na východní části Jongso a je vstupní branou do národního parku Soraksan.
.svg)
