Kamenné řady Kounov

Jeden z nejzachovalejších úseků Kounovských kamenných řad

Kamenné řady u Kounova se nacházejí v přírodním parku Džbán na náhorní plošině Rovina nad Kounovemkatastrálním území obce Domoušiceokrese Louny. Jedná se o památku nejasného stáří, účelu a původu. Lokalita je chráněna jako kulturní památka.[1] Řady bývají považovány za pravěkou megalitickou observatoř, kultovní místo nebo za novověké meze polí,[2] ale existují i další hypotézy.

Z železniční stanice Mutějovice, položené na trati Most–Rakovník, vede ke kamenným řadám žlutě značená turistická trasa do Kounova a naučná stezka k hradu Pravda.[3]

Popis lokality

Kounovské kamenné řady

Na lokalitě o rozloze zhruba 11 ha, porostlé smíšeným lesem, trávou a křovisky, se nachází 14 neúplných rovnoběžných řad, sestavených z více než dvou tisíc neopracovaných kamenů – podle Jaroslava Helšuse a Antonína Hluštíka jich na počátku osmdesátých let 20. století bylo 2240.[4] Křemencové kameny s vysokým podílem oxidu křemičitého vznikly druhotným zpevněním paleogénních písků a štěrků nad úrovní opukové plošiny v průběhu eocénu a oligocénu.[5] Řady mají takřka přesnou severojižní orientaci. Vzdálenost mezi nimi je nepravidelná, od 11 do 18 m. Délka řad kolísá od 50 do 350 metrů, kameny v nich jsou maximálně 50–60 cm vysoké.[6]

Lokalitu přetíná lesní cesta. V prostoru řad nebo v jejich blízkém okolí se nalézá jen pět větších balvanů. Kámen, nazývaný Pegas, leží v jihozápadní části areálu mezi druhou a třetí řadou. Kámen, zvaný Gibbon (nebo také Gibbon I), se nachází na severovýchodě areálu, v prostoru za poslední řadou. Další kámen, s přírodní prohloubeninou, slouží v druhotné poloze jako krmítko pro zvěř v hájovně západně od řad (bývá označován jako Gibbon II). V poli východně od řad se nacházejí, údajně v nepůvodní poloze, dva samostatné balvany, označované jako menhiry.[7] Mnoho křemencových balvanů, podobných kamenům v řadách, leží v lese pod severním svahem náhorní plošiny.[8]

Kameny v řadě č. 12 byly vkládány do 30 cm hlubokého žlabu, sahajícího až na opukové podloží. Pak k nim byla nahrnuta zemina, vytvářející jakýsi valovitý násep, nebo byly podloženy drobnějšími kameny pro zachování stability. Na obvodu kamene zvaného Gibbon archeologové zjistili záměrné opracování – výřez ve tvaru rozevřeného písmene V.[9] Ve 21. století se existenci opracování nepodařilo potvrdit.[5]

Podobné, i když zdaleka ne tak zachované řady kamenů, lze nalézt u Nečemic a Klučku. Nečemické kamenné řady jsou umělého původu, ale jejich pravěké stáří je nejisté. Pravděpodobně se jedná o hranice pastvin. V případě lokalit na vrchu Špičák u Kounova nebo u Klučku jde nejspíše o akumulace bloků silkret, přičemž rozměry některých bloků dosahují tří metrů. Vyčleňování tamních kamenů do řad je v obou případech subjektivní.[10]

Historie zkoumání

Kounovské kamenné řady

Objevitelem kamenných řad je kounovský učitel Antonín Patejdl. V roce 1934 řady prozkoumal, změřil a upozornil na ně archeology i Památkový úřad. Zároveň o nich publikoval první zprávu, která vyšla ve vlastivědném sborníku žateckého muzea Krajem Lučanů. Antonín Patejdl v ní kounovské řady označil za „jedinečnou praehistorickou stavbu nejen u nás, nýbrž v celé střední Evropě“, která by podle něj mohla být v přímé souvislosti s halštatským hradištěm Na Rovinách, vzdáleným od řad jen několik set metrů. Podařilo se mu také zjistit, že ještě na konci 19. století byl patrně u jedné z řad zachován úplný kamenný kruh o průměru pět metrů.[11]

V únoru 1937 publikoval Josef Korelus výsledky vykopávek provedených Českým museem v Žatci. Zjistili, že dva ze tří zkoumaných kamenů byly upevněny v lůžku tvořeném půlkruhem menších křemencových kamenů.[12]

Ke kounovským řadám se výzkumníci vrátili až v sedmdesátých letech 20. století. Zpočátku šlo jen o amatéry a děti (členy Kosmického klubu, pracujícího pod záštitou lidové hvězdárny v Rokycanech). Tito mladí badatelé pod vedením učitele fyziky Jaroslava Brejchy kamenné řady v průběhu let 1973–1975 v rámci letních výzkumných expedic znovu prozkoumali a zaměřili. Právě oni pojmenovali dva největší kameny v areálu kounovských řad, Pegase a Gibbona. Pegas dostal název podle puklin na svém povrchu, připomínajících stejnojmenné souhvězdí.[13] Největší z kamenů, asi šestitunový Gibbon, objevený už Antonínem Patejdlem,[14] byl pojmenován podle Zlatého gibbona, ceny, kterou v roce 1974 za jejich výzkumy udělili mladým badatelům z Rokycan redaktoři rozhlasového pořadu Meteor.[15] Nakonec se rokycanským nadšencům podařilo znovu vyvolat zájem archeologů o lokalitu, když na řadách začala probíhat nešetrná lesní těžba.[16]

V roce 1976 proběhl malý záchranný archeologický výzkum, vedený Emilií Pleslovou-Štikovou a Jiřím Waldhauserem. Ani tento výzkum nepřinesl žádné zásadní objevy a poznatky. Mezi kameny byly zjištěny stopy po orbě rovnoběžné s řadami, které nebylo možno datovat. Dále se našly středověké a novověké úlomky keramiky, vždy v úrovních prokazatelně mladších než byla doba vzniku řad.[17] Doplňkem kopaných sond bylo i magnetometrické měření, provedené v roce 1977. Zjistilo sice některé anomálie, ty už však nebyly dále ověřovány.[18]

V osmdesátých letech 20. století se výzkumu kamenných řad nad Kounovem soustředěně věnoval amatérský badatel Jaroslav Helšus. Výsledkem jeho práce byla první souborná populárněvědecká publikace o kounovských řadách Kamenné otazníky aneb Megality v Čechách (1991), kterou napsal společně s geologem Antonínem Hluštíkem.[19]

Roku 1996 byly v prostoru řad odebrány vzorky pro pylovou analýzu, kterou provedla palynoložka Vlasta Jankovská. Podle jejích výsledků byla plošina v době uložení pylových zrn odlesněna a využívána k zemědělství. Potvrzeno bylo pěstování žita a výskyt typických plevelů jako šťovík menší a další druhy typické pro člověkem ovlivněné biotopy. Na okrajích polí rostly běžné luční a stepní druhy.[20] V mladší fázi ukládání pylových zrn se zvýšil podíl lesa a podíl zemědělských ploch se zmenšil. Ve stejném období vzrostlo množství pylu vřesu obecného a plavuně vidlačky, které patří mezi indikátory druhotně degradovaných lesních půd.[21] Určit dobu ukládání pylu, nebo dokonce vzniku kamenných řad, se nepodařilo.[22]

V roce 1998 byl proveden průzkum na vyhledávání zlomových struktur v okolí balvanu Pegas pomocí metody molekulární formy prvků. Měřením bylo zjištěno, že zlomy jsou ve směru kamenných řad (sever–jih), dále východ–západ a severovýchod–jihovýchod a protínají se zhruba v bodě kamene Pegas. Existuje tedy možnost vazby mezi směrem tektonických zlomů a kamenných řad.[23]

V letech 2005–2006 byly vykáceny stromy podél některých řad.[24]

Hypotézy

Kounovské kamenné řady

Podle výsledků jednotlivých studiích mohly kamenné řady vzniknout v pravěku, středověku nebo novověku. Jejich případný pravěký účel je nejasný, ale v pozdějších obdobích mohly sloužit jako meze zemědělských pozemků.[5] Archeolog Karel Sklenář pravěký původ řad odmítl.[25] Archeolog Jiří Neustupný navrhl, že kameny vymezovaly pravěké závodní dráhy, ale později sám od této myšlenky ustoupil.[19]

V minulosti se uvažovalo i o tom, že by snad mohlo jít o menhiry, což se ukázalo jako málo pravděpodobné, protože kameny tvořící kounovské řady jsou ploché a ze země vyčnívají minimálně. V jejich okolí se údajně menhiry vyskytovaly, ale nedochovaly se. Stávající podoba kounovských řad není původní. V osmdesátých letech minulého století byly poškozeny lesní těžbou, a to i přes to, že od roku 1976 šlo o chráněné území.

Často uváděná možnost, že řady sloužily jako pravěká observatoř či kalendář, je podpořena tím, že spojnice mezi určitými význačnými kameny – promítnuty na obzor – ukazují na postavení některých nebeských těles (Slunce, Měsíc, Polárka atd.) ve významné dny v roce (např. místo, kde vychází Slunce o zimním slunovratu).[12] Podle výsledků měření Jaroslava Helšuse v roce 2001 a 2002 bývalé kamenné řady na Klučku, zbytky řad u Nečemic I. a II. a řady u Kounova směřují do jediného bodu: do obce Lipno.[24]

Na rozdíl od jiných evropských megalitických památek kounovské řady postrádají vzájemnou tvarovou podobnost jednotlivých kamenů i pravidelnost rozmístění kamenů v řadách. Odlišují se také původem kamenů: byly pravděpodobně sbírány přímo na místě.[26]

Naučná stezka

Kounovské kamenné řady

První návrh naučné stezky Kamenné řady u Kounova ze sedmdesátých let dvacátého století, zaměřený pouze na historické a astronomické aspekty lokality, nebyl realizován.[27] Uspěl až pozdější návrh stezky, který zahrnoval také panely s přírodovědnou a ochranářskou tematikou. V této podobě byla naučná stezka otevřena v červnu roku 1987.

Stezka od mutějovického nádraží ke kamenným řadám měří dva kilometry a má jedenáct zastavení s informačními tabulemi. Tři z nich se týkají přímo kamenných řad a jeden panel je věnován nedalekému hradišti z doby halštatské. Ostatní informační tabule popisují přírodní společenstva náhorní plošiny Rovina a obecně přírodního parku Džbán, zvířata i květenu, geologické poměry lokality a také její mineralogické a paleontologické zajímavosti. Úvodní zastávka naučné stezky se nachází u silnice z Mutějovic do Kounova, asi půl kilometru západně od železniční stanice Mutějovice (leží na trati Rakovník–Louny; železniční zastávka Mutějovice-zastávka na trati Praha–Chomutov je od úvodní zastávky naučné stezky vzdálena vzdušnou čarou více než tři kilometry). Prakticky ze stejného místa jako naučná stezka, ale jinou trasou, vede lesem na náhorní plošinu Rovina s kamennými řadami i žlutě značená turistická stezka.

Kamenné řady v posledních dvaceti letech zaznamenávají veliký nárůst počtu návštěvníků. Je patrná jejich občasná údržba, místy je vykácen les a některé řady jsou dobře zřetelné. Na největší kameny – Gibbona a Paegasa – upozorňují tabulky.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-04-04]. Identifikátor záznamu 155493 : Kultovní místo Kounovské řady, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. PÁCL, Julius. Jsou kamenné řady skutečně záhadou?. Hlas. Týdeník ONV Louny. Roč. 1981, čís. 47. 
  3. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  4. HELŠUS, Jaroslav; HLUŠTÍK, Antonín. Kamenné otazníky aneb Megality v Čechách. Praha: Svojtka a Vašut, 1991. 94 s. ISBN 80-85521-01-6. S. 41–44. Dále jen Helšus, Hluštík (1991). 
  5. a b c Džbán. Krajina opukových plošin (2020), s. 82.
  6. Helšus, Hluštík (1991), s. 5, 7, 15.
  7. Helšus, Hluštík (1991), s. 65–66.
  8. MAJER, Martin; SOMOL, Václav; ŽÁK, Karel. Džbán. Krajina opukových plošin. Vrchlabí: Green Mango, 2020. 232 s. ISBN 978-80-270-7006-0. S. 83. Dále jen Džbán. Krajina opukových plošin (2020). 
  9. Helšus, Hluštík (1991), s. 11–13
  10. Džbán. Krajina opukových plošin (2020), s. 86.
  11. PATEJDL, Antonín. Hradiště a kamenné řady na Rovině u Kounova. Krajem Lučanů. 1934, čís. 1–3, s. 5–8. Dále jen Patejdl (1934). 
  12. a b KORELUS, Josef. Ještě kamenné řady u Kounova. Vesmír. Únor 1937, roč. XV, čís. 6, s. 170. Dostupné online. 
  13. Helšus, Hluštík (1991), s. 86.
  14. Patejdl (1934), s. 7.
  15. KOLÁŘ, Bohumil. Tajemství Kounovských kamenů. VTM. 1976, čís. 19. 
  16. PODZEMSKÁ, Naďa. Senzační přistání v kosmu. Zemědělské noviny. 24. červenec 1982. 
  17. JANKOVSKÁ, Vlasta. Záhada kamenných řad u Kounova a pylová analýza – první výsledky a jak dále?. Archeologické rozhledy. 1997, roč. XLIX, čís. 2, s. 345. Dále jen Jankovská (1997). Dostupné online. 
  18. MAREK, František; PLESLOVÁ, Emilie. Domoušice („kounovské kamenné řady“). Výzkumy v Čechách. 1976–77. 1981, s. 169–170. Dostupné online [PDF online, cit. 2020-05-28].  Archivováno 22. 6. 2020 na Wayback Machine.
  19. a b Džbán. Krajina opukových plošin (2020), s. 81.
  20. Jankovská (1997), s. 349.
  21. Jankovská (1997), s. 350.
  22. Jankovská (1997), s. 352–353.
  23. KRČMÁŘ, Břetislav; KRČMÁŘOVÁ, Štěpána. Kounovské kamenné řady a jejich možná vazba na tektonickou stavbu geologického podloží lokality. Archeologické rozhledy. 1999, roč. LI, čís. 2, s. 372. Dostupné online. 
  24. a b Kamenné řady na Rovině MA – CZ.RA – Kounov. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  25. SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. Heslo Domoušice, s. 79. 
  26. Džbán. Krajina opukových plošin (2020), s. 84.
  27. KOCOUREK, Pavel. Průvodce Naučnou stezkou Kamenné řady u Kounova. Rakovník: Okresní úřad v Rakovníku – referát životního prostředí a Kulturní centrum v Rakovníku, 1990. S. 8. 

Literatura

  • BAUEROVÁ, Anna. Keltové v Čechách. Praha, Litomyšl: Paseka, 1996. 190 s. ISBN 80-7185-054-3. S. 83–84. 
  • CÍLEK, Václav. Kameny a hvězdy. Praha: Dokořán, 2014. 288 s. ISBN 978-80-7363-603-6. 
  • DVOŘÁK, Otomar. Kamenné otazníky české historie. Nejen nové objevy o Kounovských řadách. Praha: Ivo Železný, 2003. 123 s. ISBN 80-237-3780-5. 
  • HELŠUS, Jaroslav; HLUŠTÍK, Antonín. Kamenné otazníky aneb Megality v Čechách. Praha: Svojtka a Vašut, 1991. 94 s. ISBN 80-85521-01-6. 
  • HOLODŇÁK, Petr. Střepy přinášejí štěstí. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1990. 141 s. ISBN 80-7047-020-8. S. 21–33. 
  • ROEDL, Bohumír. Pnětluky. Louny: Obecní úřad Pnětluky, 2007. 140 s. ISBN 978-80-87019-07-8. Kapitola Tajuplný pravěk, s. 11–18. 
  • SLABINA, Miloslav. Kounovské řady a hradiště "Na Rovinách". Souvislosti a okolnosti. In: HELŠUS, Jaroslav. Kounovské kamenné řady. Louny: Okresní národní výbor Louny, 1981. S. 5–8.
  • ŠARIČ, Radko. České megality. Kocbeře: Materna, 2000. 64 s. ISBN 80-238-3303-0. S. 52–55. 
  • VÁNĚ, Miroslav. K otázce záhadných kounovských kamenných řad. Sborník Severočeského muzea. Roč. 1983, čís. 13, s. 143–157. 
  • VORÁČEK, Jan. Zaměření a analýza Kounovských kamenných řad. Plzeň, 2016 [cit. 2020-05-29]. 66 s. Diplomová práce. Fakulta aplikovaných věd Západočeské univerzity. Vedoucí práce Cyril Ron. Dostupné online.

Externí odkazy

Read other articles:

De oude begraafplaats in Torhout is een begraafplaats die van 1834 tot 1971 gebruikt werd. Ligging De begraafplaats is terug te vinden op de Bruggestraat.[1] De hoofdingang situeert zich aan de rotonde met de Bruggestraat, de Sint-Jozef straat en de Industrielaan. Bij het binnenrijden van Torhout via de Bruggestraat naar de rotonde toe, ligt de begraafplaats aan de linkerzijde. Vroeger De oudste graven stammen van de nieuwe tijd. Ze lagen eerst op het kerkhof rond de Sint-Pietersbande...

 

Ancient British people of Northern Scotland The Vacomagi were a people of ancient Britain, known only from a single mention of them by the geographer Ptolemy c. 150. From his general description and the approximate locations of their neighbors, their territory was the region roughly comprehending the old districts of Banffshire, Elginshire, Nairnshire, and the eastern portion of Inverness-shire. Ptolemy says that their towns or principal places were called 'Bannatia', 'Tamia', Pinnata Castra,...

 

Authentic Gregorian mode Dorian mode or Doric mode can refer to three very different but interrelated subjects: one of the Ancient Greek harmoniai (characteristic melodic behaviour, or the scale structure associated with it); one of the medieval musical modes; or—most commonly—one of the modern modal diatonic scales, corresponding to the piano keyboard's white notes from D to D, or any transposition of itself. Audio playback is not supported in your browser. You can download the audio fil...

Bệnh dịch tả vịtBăng dính máu từ nước mũi của một vịt trời chết vì bệnh dịch tả vịtPhân loại virusNhóm: Nhóm I (dsDNA)Bộ (ordo)HerpesviralesHọ (familia)HerpesviridaePhân họ (subfamilia)AlphaherpesvirinaeChi (genus)MardivirusLoài (species)Duck herpesvirus 1 (DHV-1) Bệnh dịch tả vịt (Pestis Anatum, Duck Virus Enteritis), còn gọi là bệnh viêm ruột siêu vi trùng trên vịt, hoặc Anatid alphaherpesvirus 1 (AnHV-1) là một b...

 

هذه المقالة يتيمة إذ تصل إليها مقالات أخرى قليلة جدًا. فضلًا، ساعد بإضافة وصلة إليها في مقالات متعلقة بها. (أبريل 2023) تضم هذه المقالة مصادرَ مُستشهداً بها بشكلٍ عام أو بشكل غير دقيق، وبالتالي لا يمكن تحديد موقعها بسهولة في مصادرها. فضلًا، ساهم بتحسينها بعزو الاستشهادات إلى ...

 

هذه المقالة يتيمة إذ تصل إليها مقالات أخرى قليلة جدًا. فضلًا، ساعد بإضافة وصلة إليها في مقالات متعلقة بها. (أكتوبر 2020) مرحبا بفض احتجاج روتوندا سبتمبر 1984 كان حادثًا تاريخيًا وقع في 27 سبتمبر 1984، حدث في وقت مقارب من نهاية إدارة فرديناند ماركوس، حيث قامت القوات الموالية لماركوس

British surreal comedy group This article is about the comedy group. For their TV show frequently called Monty Python, see Monty Python's Flying Circus. Pythonesque redirects here. For the play by Roy Smiles, see Pythonesque (play). The Pythons redirects here. For the documentary film about the group, see The Pythons (film). Monty PythonMonty Python in 1969:Back row: Chapman, Idle, GilliamFront row: Jones, Cleese, PalinMedium Television film theatre literature audio NationalityBritish[1&#...

 

Islam by countryWorld percentage of Muslims by country Africa Algeria Angola Benin Botswana Burkina Faso Burundi Cameroon Cape Verde Central African Republic Chad Comoros Democratic Republic of the Congo Republic of the Congo Djibouti Egypt Equatorial Guinea Eritrea Eswatini Ethiopia Gabon Gambia Ghana Guinea Guinea-Bissau Ivory Coast Kenya Lesotho Liberia Libya Madagascar Malawi Mali Mauritania Mauritius Mayotte Morocco Western Sahara Mozambique Namibia Niger Nigeria Réunion Rwanda São Tom...

 

County in Gwandong, South KoreaHwacheon 화천군CountyKorean transcription(s) • Hangul화천군 • Hanja華川郡 • Revised RomanizationHwacheon-gun • McCune-ReischauerHwach'ŏn-gun FlagEmblem of HwacheonLocation in South KoreaCountry South KoreaRegionGwandongAdministrative divisions1 eup, 4 myeonArea • Total909.45 km2 (351.14 sq mi)Population (2005) • Total23,822 • Density26.2/km...

Nature-themed strategy board game PhotosynthesisDesignersHjalmar HachIllustratorsSabrina MiramonPublishersBlue OrangePublication2017; 6 years ago (2017)Players2 to 4Playing time45 minutesAge range8+WebsiteOfficial website Photosynthesis is a strategy board game designed by Hjalmar Hach and published by Blue Orange in 2017.[1] Gameplay There are four differently-coloured player boards (blue, green, orange, and yellow) with similarly-coloured trees of three different s...

 

تريميثوبريم/سلفاميثوكسازول تريميثوبريم/سلفاميثوكسازول مزيج من تريميثوبريم مثبط إنزيم اختزال ثنائي هيدروالفولات سلفاميثوكسازول مضاد حيوي من مجموعة السلفوناميد اعتبارات علاجية اسم تجاري Bactrim, Bactrimel, Biseptol, Co-trimoxazole, Cotrim, Resprim, Septrin, Septra, Sulfatrim, Trisul, Polytrim ASHPDrugs.com أفرودة فئة السل...

 

Census-designated place in California, United StatesWestleycensus-designated placeHistoric RR water tank in Westley, CA[1]Location in Stanislaus County and the state of CaliforniaCoordinates: 37°32′54″N 121°12′5″W / 37.54833°N 121.20139°W / 37.54833; -121.20139Country United StatesState CaliforniaCountyStanislausArea[2] • Total1.743 sq mi (4.515 km2) • Land1.743 sq mi (4.515 km2...

Indian singer ManjariManjariBorn (1986-04-17) 17 April 1986 (age 37)Trivandrum, KeralaNationalityIndianOccupationsSingerMusic Director/ProducerYears active2004–presentSpouse Jerin ​(m. 2022)​[1]Parent(s)Babu Rajendran Dr. LathaMusical careerGenres Film Pop Ghazal Classical Bhajan Instrument(s)VocalsLabelsIndependent Artist Musical artistWebsitewww.singermanjari.com Manjari (born 17 April 1986[citation needed]) is an Indian playback sing...

 

1910–11 Northern Rugby Football Union seasonLeagueChampionshipTeams28Champions Oldham (3rd title)League Leaders WiganRunners-up WiganTop point-scorer(s) Alf Carmichael ( Hull Kingston Rovers) (261)Top try-scorer(s) William Kitchin ( Huddersfield) (41)Joined League CoventryResigned from the LeagueTreherbert← 1909–101911–12 → The 1910–11 Northern Rugby Football Union season was the 16th season of rugby league football. Season summary Oldham won their third Championship, an...

 

Artikel ini sebatang kara, artinya tidak ada artikel lain yang memiliki pranala balik ke halaman ini.Bantulah menambah pranala ke artikel ini dari artikel yang berhubungan atau coba peralatan pencari pranala.Tag ini diberikan pada November 2022. Ivica BarbarićInformasi pribadiTanggal lahir 23 Februari 1962 (umur 61)Tempat lahir KroasiaPosisi bermain BekKepelatihanTahun Tim 2014-2015 Consadole Sapporo Ivica Barbarić (lahir 23 Februari 1962) adalah pemain sepak bola asal Kroasia. Pranala...

1968 US and ARVN military offensive in the Mekong Delta, as part of the Vietnam War Operation Truong Cong DinhPart of Vietnam WarAn Assault Air-Cushion Vehicle during the operation, 30 June 1968Date7 March - 7 August 1968LocationAround Mỹ Tho, South Vietnam (now Tiền Giang Province, Vietnam)Result Allied operational successBelligerents  United States South Vietnam Viet CongCommanders and leaders MG Julian Ewell Nguyễn Viết Thanh Units involved 1st and 2nd Brigades, 9th Infan...

 

Divizia A1 2016-2017 Competizione Divizia A1 Sport Pallavolo Edizione LXVII Organizzatore FRV Date dal 15 ottobre 2016al 26 aprile 2017 Luogo  Romania Partecipanti 12 Risultati Vincitore  Alba-Blaj(3º titolo) Secondo  CSM Bucarest Terzo  Târgoviște Retrocessioni  Universitatea Craiova Metal Galați Statistiche Incontri disputati 192 Cronologia della competizione 2015-16 2017-18 Manuale La Divizia A1 2016-17 si è svolta dal 15 ottobre 2016 al 26 a...

 

Max Friz Plaats uw zelfgemaakte foto hier Algemene informatie Titulatuur 1954: Eredoctoraat (Dr.-Ing. E.h) Technische Hogschule München Geboren 1 oktober 1883Urach Overleden 9 juni 1966Tegernsee Nationaliteit Duits Beroep Technisch ingenieur, constructeur Bekend van BMW R 32 motorfiets, BMW vliegtuigmotoren Carrière 1898-1902 Leerling constructeur Dampfmaschinenbau Kuhn, Cannstadt 1902-1906 Student Königliche Baugewerkschule, Esslingen am Neckar 1906-1916 Motorconstructeur Daimler Mo...

San Jerónimo Silacayoapilla Osnovni podaci Država  Meksiko Savezna država Oaxaca Stanovništvo Stanovništvo [1] Geografija Koordinate 17°48′45″N 97°50′54″W / 17.8125°N 97.84833°W / 17.8125; -97.84833 Vremenska zona UTC-6, leti UTC-5 Nadmorska visina 1710[1] m San Jerónimo SilacayoapillaSan Jerónimo Silacayoapilla na karti Meksika San Jerónimo Silacayoapilla je opština u Meksiku, u saveznoj državi Oaxaca. Opština se nalazi na ...

 

San Agustín de Guerrero Osnovni podaci Država  Meksiko Savezna država Veracruz Opština Isla Stanovništvo Stanovništvo (2014.) 9[1] Geografija Koordinate 18°02′22″N 95°31′18″W / 18.03944°N 95.52167°W / 18.03944; -95.52167 Vremenska zona UTC-6, leti UTC-5 Nadmorska visina 68[1] m San Agustín de GuerreroSan Agustín de Guerrero na karti Meksika San Agustín de Guerrero je naselje u Meksiku, u saveznoj državi Veracruz, u opštini I...

 

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!