Vystudoval gymnázium v Klatovech a odmaturoval zde roku 1911. Pokračoval ve studiích přírodních věd na filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také promoval. V roce 1919 habilitoval a od roku 1932 byl řádným profesorem zoologie a přednostou II. zoologického ústavu Karlovy univerzity. Mimo to byl docentem na Vysoké škole zemědělské[2]. Podnikl četné studijní cesty do zahraničí a zúčastnil se několika mezinárodních kongresů. Když byl 31. října 1921 zřízen v Praze Výzkumný ústav lesnický, byl jeho vedením pověřen profesor Komárek a vedl jej až do roku 1945. Důvodem pro založení ústavu byla kalamita přemnožení bekyně mnišky. Ze své funkce jako první v střední Evropě nařídil letecké práškování proti mnišce a sosnokazu (1926, 1932).
Své zkušenosti a znalosti podal v 200 svých odborných publikací a časopisech, které se týkaly lesnictví, lékařství, myslivosti, ochrany přírody a rybářství. Byl jedním z iniciátorů zřízení národních parků v Tatrách a na Šumavě. Později se stal členem korespondentem ČSAV.
Odkaz
Byl také myslivec a jedna z honiteb u Obroku a Tuhaně poblíž Dubé na Českolipsku nese dodnes jeho jméno.[3] Název Komárkova chata nese myslivecký objekt na Slovensku u Livova nedaleko Bardejova, kde měl Julius Komárek mezi válkami pronajatý lovecký revír. Další Komárkova chata, kde bydlel v době 2. světové války, stála mezi Karlštejnem a Srbskem v Českém krasu. Naposledy sloužila jako základna ochránců přírody a roku 1993 vyhořela.
Vědecká a populárně-naučná díla
Morfologie und Fysiologie der Hoftscheiben (1915)
Česká hydrologie, 1. díl (1918)
O temnostních Tricladách z krasů balkánských (1919)
↑VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola Julius Komárek, s. 342.
↑Michael Polák. Před 60 lety zemřel přírodovědec Komárek. Myslivost ho přivedla na Českolipsko. Českolipský deník [online]. 2015-02-06 [cit. 2015-02-06]. Dostupné online.
.jpg)
