Jozef Kríž (26. ledna 1917 Finčice – 11. října 1979 Trenčín[1][2]) byl slovenský a československý politik Komunistické strany Slovenska a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR.
Biografie
Po absolvování reálného gymnázia začal studovat ČVUT v Praze, ale po uzavření českých vysokých škol nacisty se vrátil na Slovensko, kde byl zaměstnán na stavební správě pro stavbu hydrocentrál v Bratislavě. V roce 1945 vstoupil do Komunistické strany Slovenska. V letech 1945–1948 byl členem OV KSS v Ilavě, poté vedoucím oddělení pro průmysl a obchod na KV KSS v Žilině. V letech 1951–52 byl náměstkem pověřence pro obchod.[3]
Ve volbách roku 1954 byl zvolen do Slovenské národní rady.[4] Ve volbách roku 1960 byl zvolen za KSS do Národního shromáždění ČSSR za Východoslovenský kraj. V Národním shromáždění zasedal do konce volebního období parlamentu, tedy do voleb v roce 1964.[5][6]
V letech 1953–1966 se uvádí jako náhradník (kandidát), člen a tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska.[7] Na sjezdu KSS v roce 1955 se stal jedním ze dvou tajemníků Komunistické strany Slovenska.[8] Zastával i posty v celostátní komunistické straně. XI. sjezd KSČ ho zvolil za Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XII. sjezd KSČ ho zvolil kandidátem ÚV KSČ.[9] Patřil do mocenské skupiny okolo předních slovenských funkcionářů jako Karol Bacílek a Pavol David v době kampaní proti buržoaznímu nacionalismu. V roce 1956 doporučoval ideově rozdrtit a přimět k poslušnosti členy Svazu slovenských spisovatelů.[10]
Ve volbách roku 1964 se stal poslancem Slovenské národní rady, v níž zastával po celé volební období, tedy do roku 1968, funkci místopředsedy (post místopředsedy zastával do prosince 1968). V SNR zasedal i v prodlouženém volebním období 1969–1971.[11] Počátkem roku 1968 byl zvolen předsedou státoprávní komise Slovenské národní rady, která se zabývala změnou postavení slovenských orgánů.[12] V roce 1969 odešel na ministerstvo zahraničních věcí a téhož roku vyslán do Norska jako velvyslanec akreditovaný také pro Island. V dubnu 1973 byl předčasně odvolán (jedním z důvodů byl i emigrace jeho dcery) a byl zařazen do 5. západoevropského odboru MZV, v roce 1974 však z ministerstva zahraničních věcí odešel a vrátil se do Bratislavy.[3]
Odkazy
Reference
Externí odkazy
