Po roce 1878 pak čtyři roky studoval filozofii a teologii na hlavním semináři v Granadě, kde ho sponzoroval a ochraňoval profesor a kanovník Joaquin Torres Asensio, který byl poté poslán do Madridu, kam jej také sám následoval. V Madridu pak pátý rok studoval teologii a dne 24. září1887 zde byl vysvěcen na kněze. Svoji primiční mši svatou sloužil následujícího 12. října v Madridu. Roku 1896 získal titul z teologie a roku 1897doktorát z kanonického práva v Toledu.[6][7]
Poté působil tři roky jako kurátor v Chinchónu a v roce 1889 se stal farářem v Estremeře. V obou vesnicích se vyznačoval svoji velikou askezí, katechezí dětí a službou nejchudším. Později byl ustanoven kaplanem bernardýnských sester v tehdejší farnosti Almudena v Madridu. Vyznamenal se svým pastoračním působením na předměstí hlavního města. V roce 1890 začal vyučovat latinskou literaturu, pastorační teologii a metafyziku na semináři v Madridu.[4][5][8]
Během pouti do Svaté země v roce 1904 prožil hluboké duchovní zážitky. Rozhodl se vstoupit do Tovaryšstva Ježíšova a roku 1906 vstoupil do jezuitského noviciátu v Granadě. Řeholní sliby složil roku 1908. Poté byl poslán do Madridu, kde prožil u jezuitů v Calle de la Flor Baja zbytek svého života.[7][9]
Vynikal jako kazatel i jako zpovědník. Mnoho věřících si k němu přicházelo pro radu a duchovní útěchu. Jeho pověst se rychle rozšiřovala po celém Madridu. Byl známý svou láskou k chudým a často kázal o odpovědnosti člověka za druhé. Během svého života byl nazýván „apoštolem Madridu“, jak jej také po jeho smrti nazval madridský arcibiskupLeopoldo Eijo y Garay.[10][11][8]