Pocházel ze staré rakouské šlechtické rodiny Gudenusů[2][3], narodil se jako druhorozený syn barona Gabriela Gudenuse (1795–1879) a jeho manželky Luisy, rozené Bartensteinové (1814–1878). Výchovu získal v jezuitském konviktu v belgické Lovani.[2]
V zemských volbách roku 1880 byl zvolen na Dolnorakouský zemský sněm za kurii velkostatkářskou. Setrval zde do roku 1884. Zastupoval Stranu ústavověrného velkostatku. Na sněm se vrátil roku 1896 a zemským poslancem byl až do roku 1902. Nyní zastupoval Strany konzervativního velkostatku. Od prosince 1896 do prosince 1902 zastával funkci zemského maršálka, tedy předsedy sněmu a nejvyššího představitele zemské samosprávy v Dolních Rakousích (v jiných zemích monarchie se tento post nazýval zemským hejtmanem).[2]
Působil také jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1882 za kurii velkostatářskou v Dolních Rakousích. Slib složil 5. prosince 1882. Rezignaci oznámil dopisem 14. dubna 1883.[4] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako baron Josef von Gudenus, statkář, bytem Vídeň.[5] V roce 1882 se uvádí jako německo-liberální (ústavověrný) poslanec Říšské rady.[6]
Majetek a rodina
Při dělení otcovského dědictví obdržel jako podíl velkostatek Mühlbach v Dolním Rakousku o rozloze 828 hektarů půdy.[7]
V roce 1872 se ve Vídni oženil s hraběnkou Karolínou Vilemínou Colloredo-Mansfeldovou (1844–1916), dcerou knížete Josefa Colloredo-Mansfelda. Z jejich manželství se narodilo pět dětí. Karolínina mladší sestra Ida (1845–1914) se provdala za Josefova bratra Leopolda.
2. Gabriel Maria Leopold (1877–1954), c. k. komoří, plukovník, ∞ 1922 Helena Korompay (1879–1961)
3. Luisa Marie Anna (1877–1947)
4. Ida Aglaja Marie (1880–1973), ∞ 1918 Paul Höger (1877–1951), c. k. plukovník
5. František Josef (1883–1960), JUDr., c. k. komoří, rytmistr, státní úředník, majitel velkostatku Mühlbach, ∞ 1915 Anna Marie svobodná paní Bianchi di Casalanza (1885–1959)
Josefův nejstarší bratr Jindřich (1839–1915) byl majitelem velkostatků v Dolním Rakousku (Waidhofen an der Thaya) a v roce 1907 byl jmenován dědičným členem Panské sněmovny. Další bratr Leopold (1843–1913) byl též politikem a také vysoce postaveným dvořanem (v letech 1904–1913 nejvyšší komoří císařského dvora[2] Nejmladší bratr Gabriel (1853–1915) vlastnil velkostatek Moravec na Moravě. Všichni sourozenci byli v roce 1907 povýšeni do hraběcího stavu.
↑ abcKNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 98. (německy)
↑Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
↑Majetek Josefa Gudenuse in: Schematismus und Statistik des Großgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- und Oberösterreich und im Herzogtume Steiermark; Praha, 1908; s. 83–84 dostupné online