PROFILBARU.COM

Josef Bretfeld z Kronenburgu
Josef Bretfeld z Kronenburgu
	Josef Bretfeld z Kronenburgu
Narození	1729; Habsburská monarchie
Úmrtí	1809 (ve věku 79–80 let); Praha; Rakouské císařství
Alma mater	Univerzita Karlova
Povolání	právník a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatel	Univerzita Karlova
Znám jako	právník, rektor pražské univerzity
Děti	František Josef Chlumčanský z Bretfeldu
Funkce	rektor Univerzity Karlovy (1793); rektor Univerzity Karlovy (1797); rektor Univerzity Karlovy (1805); rektor Univerzity Karlovy (1809); rektor Univerzity Karlovy (1813); … více na Wikidatech
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Bretfeld z Kronenburgu (německy Joseph von Bretfeld zu Kronenburg, 1729 – 24. srpna 1820, Praha) byl český šlechtic z rodu Bretfeldů, právník, univerzitní profesor, byl celkem šestkrát zvolen rektorem pražské univerzity.

Život

Byl synem Johanna Georga Bretfelda a Veroniky Herguetové.

Stal se doktorem práv, působil jako státní obhájce a od roku 1787 jako kancléř pražské arcibiskupské konzistoře. Byl profesorem a šestkrát se stal i rektorem pražské univerzity.

Byl rytířem řádu sv. Václava (pasován roku 1792 při korunovaci Františka I. na českého krále)^[1] a strážcem české koruny za rytířský stav. V roce 1792 byl Josef Bretfeld povýšen do stavu říšského svobodného pána. Byl i známou osobností pražského společenského života a sběratelem obrazů a knih.^[2]

Poprvé se oženil v roce 1764 s Theresií Waibelovou z Braitfeldtu (asi 1746–1771), s níž měl 2 syny, Antonína (kolem 1767–1830) a Emanuela (1771–1840).

Z druhého manželství uzavřeného roku 1772 s Marií Annou Chlumčanskou (1753–1819) se narodil syn František Josef Bretfeld-Chlumčanský (1777–1839), právník a univerzitní profesor ve Vídni. Dcera Tereza se vdala za hraběte Prokopa Lažanského z Bukové, s nímž měla mimo jiné syna Leopolda Lažanského z Bukové.

Bratr jeho manželky Václav Leopold Chlumčanský se stal v roce 1814 pražským arcibiskupem a primasem českého království.

V roce 1765 koupil dům "U zimy a léta" na Malé Straně v Praze a nechal jej později přestavět na honosné rodinné sídlo, které si zachovalo název Bretfeldovský palác (v roce 1823 Josefova dcera z druhého manželství Teresie, provdaná hraběnka Lažanská, palác prodala). Od bratra své manželky Václava Chlumčanského odkoupil roku 1783 panství Veselíčko, kde nechal přestavět zámek.^[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph_von_Bretfeld na německé Wikipedii.

↑ O pasování rytířů svatého Václava. www.heraldika-terminologie.cz [online]. [cit. 2021-01-07]. Dostupné online.
↑ POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 72.
↑ Bretfeldové ve Veselíčku.. www.veselicko.eu [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné online.

Literatura

KRASNOPOLSKI, Paul. Joseph von Bretfeld. Ein Bild aus Akten und Kupfern. 1. vyd. Praha: Gesellschaft Deutscher Bücherfreunde in Böhmen, 1931. 30 s.
PROCHÁZKA, Roman. Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien (Genealogická příručka zaniklých českých šlechtických rodů). 1. vyd. Neustadt (Aisch): Degener & Co, 1973. 395 s. ISBN 9783768650021. S. 51. (německy)

FOŘT, Petr. Z dějin obce Veselíčko. 1. vyd. Milevsko: Milevské muzeum, 2008. 71 s. ISBN 978-80-254-2344-8.
ŠTĚPÁNEK, Jan. Rod Lažanských ve vztahu k uměleckému prostředí českých zemí. Praha, 2018. Disertační práce. Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce Zdeněk Hojda. Dostupné online.