PROFILBARU.COM

Příbuzenstvo
děd	Ignác Bartoloměj Benoni
otec	Josef Eduard Benoni, lanškrounský ostrostřelec
bratr	Karl Benoni

Josef Franz Benoni
Josef Franz Benoni
	Josef Franz Benoni
Narození	23. srpna 1870; Lanškroun ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	10. února 1957 (ve věku 86 let); Burkhards ; Západní Německo
Povolání	spisovatel
Příbuzní	Karl Benoni (sourozenec)
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Franz Benoni (23. srpna 1870, Lanškroun^[1] – 10. února 1957, Burkhards/Vogelsberg, SRN) byl představitel kulturního života českých Němců na území Československa před rokem 1939. Veřejně působil jako dramatik, spisovatel a impresionistický malíř. Byl také členem komunální správy města Lanškrouna.

Původ a vzdělání

Josef F. Benoni pocházel z rodiny, jejíž původ je matrikově doložen až do konce 17. století, kdy do Čech ze severní Itálie přišel nejstarší známý představitel rodu Benoni a usadil se v Chrudimi. V pozdějších generacích se rod Benoni rozdělil na několik větví. Zatímco chrudimská větev se vlivem prostředí orientovala na české jazykové prostředí, lanškrounská větev se v převážně německy hovořícím Hřebečsku zcela přirozeně orientovala na německé jazykové prostředí.^[2]

Veřejná činnost

Josef F. Benoni se řadu let věnoval zasilatelskému obchodu s textilem. Důsledkem první světové války však pro své zboží ztratil odbytiště. Po rozpadu Rakousko-Uherska a vzniku nových celních zón už na své předválečné obchodní úspěchy nenavázal. Tím více se však v nových politických podmínkách věnoval komunální politice (byl členem lanškrounského obecního zastupitelstva) a psaní do regionálního tisku. Ve volném čase vytvořil také řadu zdařilých impresionistických obrazů.

Kromě několika divadelních dramat je především autorem souboru unikátních rodinných vzpomínek Alt-Landskroner Geschichten^[3] z roku 1923 (česky Příběhy ze starého Lanškrounska, 2014),^[4] ve kterých zaznamenává zajímavé osobnosti Lanškrounska let 1795–1908.^[5] Jeho lanškrounské příběhy dodnes představují zajímavý narativní pramen a řadí se k nemnoha publikacím, díky nimž lze nahlédnout do všedního života českých Němců před nárůstem nacionalismu v pohraničí československé republiky. Z tohoto hlediska jsou Benoniho příběhy cenné i tím, že žádné protičeské nebo výrazně proněmecké nálady neobsahují, neboť zůstávají ryze v rovině „obyčejných“ lidských každodenních příběhů.^[6]

Osobní život

Na rozdíl od svých chrudimských příbuzných byli všichni příslušníci lanškrounských rodin Benoni jako občané německé národnosti odsunuti z Československa. Josef F. Benoni zemřel roku 1957 ve Spolkové republice Německo na následky sportovního úrazu.

Lanškrounský Josef Benoni je někdy v literatuře a v knihovnických databázích mylně zaměňován se svým jmenovcem, Josefem Benonim z Chrudimi, který byl jeho vzdáleným příbuzným.^[7]^[8]

Dílo (výběr)

Vlastivědné práce a rodová historie

Alt-Landskroner Geschichten. Landskron : Josef Czerny, 1923.
Die Oppolzeriade und andere ausgewählte Geschichten. Landskron : R. Piffl’s Söhne, 1927.
Příběhy ze starého Lanškrounska. Lanškrounský »hejtman z Kopníku« a jiné vzpomínky na 19. století. (První české vydání Alt-Landskroner Geschichten). Praha : NZB, 2014.^[9]

Divadelní hry a romány

Haus Schärmer. Román na pokračování, pod pseudonymem Benno Reichstätt. Reichenberger deutschen Volkszeitung, 1918.
Drahomira die Herzogin von Prag. Ein dramatisches Gedicht in 6 Akten. Landskron in Böhmen : R. Piffl’s Söhne, 1927.
Meier Helmbrecht. Ein deutsches historisches Bauerndrama in 5 Akten. Landskron : Josef Czerny, 1930.
Die Mönche von Hradisch. Ein romantisches, zeitgeschichtliches Trauerspiel in 5 Akten. Landskron : B. R. Piffl, 1935.