Do Mšena se z Býkve přistěhoval v roce 1902.
Působil ve Mšeně jako řídící učitel a později jako ředitel školy. Jako člen „Okrašlovacího spolku pro Mšeno a okolí“ vydal „Průvodce údolím Kokořínským a Mšenským Švýcarskem“[1] s popisem dvanácti tras, které sám v terénu vyznačil. Prováděl po Kokořínsku turisty i vědce. Později vydal ještě knihu zabývající se historií hradu Kokořína a jeho okolí „Kokořín, starý hrad český“ a v roce 1932 „Ilustrovaný průvodce Kokořínskem, krajem Máchovým“.
Byl členem všech městských spolků. V rámci snahy o zvelebení Mšena a Kokořínska se dále zasloužil o postavení pomníků Jana Amosa Komenského a Jana Husa a pamětní desky Josefa Ladislava Píče, o jehož životě vydal spisek. Stál také u zrodu mšenské sokolovny za první světové války, inicioval výstavbu nové školy a rozhledny a sanatoria „Na rovinách“, zasloužil se o zavedení vodovodu a elektřiny, spoluprovozoval biograf. Se školní mládeží upravil údolí Debř na kraji města na přírodní park.
.jpg)
,_tesan%C3%A9_schody_s_%C5%99et%C4%9Bzy.jpg)
