Johannes Driesch se začal učit jako kameník v Krefeldu a pak tři semestry navštěvoval uměleckou školu Kunstgewerbeschule Krefeld. Studoval od roku 1919 v Bauhausu ve Výmaru v předběžném kurzu s Johannesem Ittenem a Lyonel Feiningerem. V roce 1920 odešel do keramické dílny Bauhausu v Dornburgu, kterou vedli Gerhard Marcks a Max Krehan. Driesch se oženil v roce 1921 se studentkou Bauhausu Lydií Foucarovou a spolu měli čtyři děti. Musel proto ukončit studium a podpořit rodinu mzdou z práce.
V roce 1922 se vzdal keramiky a začal se věnovat umění na volné noze s podporou Marckse a Waltera Kaesbacha. Driesch hledal svůj vlastní styl studiem a kopírováním starých mistrů. V roce 1928 se přestěhoval do Frankfurtu nad Mohanem, do ateliéru v Deutschherrenhausu. Driesch zemřel v roce 1930 během pracovního pobytu v Erfurtu.
Drieschovo dílo bylo z veřejných sbírek odstraněno v roce 1935 Národními socialisty jako Zvrhlé umění.
Galerie
Distel, 1920
Topfstillleben, 1920
Mojer Lisbeth, 1921
Im Eisenbahnwagen, 1923
Erfurt, 1929
Familie, 1922
Schwangere II, 1924
Odkazy
Reference
↑ Archivovaná kopie. www.friedrichsdorf.de [online]. [cit. 2011-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-03.
Literatura
Cornelia Nowak, Michael Siebenbrodt (Redaktion): Johannes Driesch – Vom Bauhaus nach Arkadien. Ausstellung. Kunstsammlungen zu Weimar / Bauhaus-Museum, 18. November 2001 – 3. Februar 2002 ; Angermuseum Erfurt, 18. November 2001 – 13. Januar 2002. Weimar : Bauhaus-Museum. ISBN3-929323-20-6
Klaus Weber, Daniela Sannwald (Hrsg.): Keramik und Bauhaus. Geschichte und Wirkungen der keramischen Werkstatt des Bauhauses. Ausstellungskatalog. Berlin : Kupfergraben, 1989, Kurzbiografie S. 263