Narodil se ve městě Strzegom (Striegau) jako syn lékaře[2], vystudoval gymnázium ve Svídnici (Schweidnitz), v roce 1715 byl svým otcem vyslán studovat medicínu ve Wittenbergu.[3] Tu ale studovat nechtěl, proto odešel ze školy a s rodinou přerušil styky. V roce 1717 odešel do Lipska,[4] kde začal publikovat poesii. Oslavnou básní na uzavření míru mezi Osmanskou a Habsburskou říší získal literární věhlas, jeho životní úroveň se ale zhoršovala. Vedl neuspořádaný život, opíjel se, upadal do čím dál větší bídy.
Krátce před svojí promocí zemřel v Jeně, kam odešel, aby dokončil studium medicíny, a to ve věku 27 let.[5]
Dílo
Goethe o něm řekl, že byl básníkem v nejhlubším smyslu toho slova. Jeho lyrické básně svědčí o velké a živé citlivosti, obrovské imaginační síle a zvukovém citu, důmyslu, a přestože je v nich mnohdy přítomen vulgárnícynismus, dokazují velmi bohatou fantasii.
Germanista Vojtěch Jirát ho co do životního stylu i tematiky srovnává s Villonem, Ludvík Kundera ho označuje za "barokního proklatce" a poukazuje na to, že se jeho dílem inspirovali někteří básníci expresionistické generace. Výbor z Güntherových veršů vyšel v českém překladu Josefa Hiršala pod názvem Krvavý rubín v roce 2003.
↑GÜNTHER, Johann Christian. Sammlung von Johann Christian Günthers, aus Schlesien, bis anhero herausgegebenen Gedichten: Auf das neue übersehen, und in einer bessern Wahl und Ordnung mit einem Anhang und Register, Nebst des Autoris Leben und einer Vorrede von den so nöthigen als nützlichen Eigenschafften der Poesie an das Licht gestellet. [s.l.]: Hubert 286 s. Dostupné online. (německy)
↑FUHRMANN, Eike. Günther, Johann Christian [online]. www.deutsche-biographie.de [cit. 2016-05-08]. Dostupné online.
