Jindřich Smiřický ze Smiřic (1535–1569)

Jindřich Smiřický ze Smiřic
Erb Jindřicha ze Smiřic na původním zvonu kostela sv. Jiří v Přáslavicích u Semil
Erb Jindřicha ze Smiřic na původním zvonu kostela sv. Jiří v Přáslavicích u Semil
Narození1535
Úmrtí1569 (ve věku 33–34 let)
Místo pohřbeníKostel sv. Václava v Rovensku pod Troskami
ChoťAlžběta z Waldsteinu (1538–1596)
DětiZikmund II. (1557–1608)
RodičeZikmund I. Smiřický († 1548) a Kunhuta z Fictumu († 1540)
Příbuznípraděd: Jan I. Smiřický ze Smiřic († 1453)
děd: Jindřich Smiřický ze Smiřic († 1487 nebo 1489)
bratr: Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic (1513–1597)
bratr: Albrecht Smiřický ze Smiřic (1528–1566)
zeť: Jáchym Ondřej Šlik (1569–1621)
vnuk: Jaroslav II. Smiřický ze Smiřic (1588–1611)
vnučka: Eliška Kateřina Smiřická (1590–1620)
vnuk: Jindřich Jiří Smiřický ze Smiřic (1592–1630)
vnuk: Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic (1594–1618)
vnučka: Markéta Salomena Smiřická (1597– asi 1655)
synovec: Vojtěch Smiřický ze Smiřic († 1568)
synovec: Václav Smiřický ze Smiřic (1564–1593)
strýc: Jan II. Smiřický ze Smiřic (1470–1506)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Smiřický ze Smiřic (1535–1569)[1][2] byl český šlechtic a zakladatel hruboskalské linie Smiřických ze Smiřic, jednoho z nejbohatších českých rodů.

Původ a život

Narodil se jako syn Zikmunda I. Smiřického (1468/1477–1548) a jeho druhé manželky Kunhuty z Fictumu (asi 1490 – asi 1540). Jeho starší bratr Jaroslav I. (1513–1597) založil kosteleckou linii a Albrecht (1528–1566) náchodskou.

V letech 1551–1552 se zúčastnil prestižní výpravy české šlechty, která tvořila doprovod arcivévody Maxmiliána a jeho manželky Marie z Janova do Vídně. Byl tedy mezi 53 šťastnými pány a rytíři, kteří mohli cestou poznat renesanční architekturu a ideje humanismu. Výpravy se zúčastnili i jeho bratři Jaroslav a Albrecht.[3]

Působil na dvoře arcivévody Ferdinanda Tyrolského, kde zastával úřad číšníka. Později se dokonce uplatnil na dvoře císaře Rudolfa II.[1]

Smrt a náhrobek

Zemřel v roce 1569 ve věku necelých 35 let. Pochován byl stejně jako jeho otec v kostele sv. Václava v Rovensku pod Troskami. U stěny je pozdně renesanční pískovcový náhrobek s bílou mramorovou deskou uprostřed, na které je Jindřich zpodobněn jako rytíř v brnění a s mečem. U nohou má přilbu. Klečí a modlí se před krucifixem. Po stranách desky jsou sloupy, které nesou tympanon. Na něm jsou dvě pololežící alegorické postavy. Uprostřed tympanonu je reliéf génia, který se levým loktem opírá o lebku. Vedle génia jsou přesýpací hodiny a nápisová páska s latinským textem: Hodie mihi, cras tibi, to znamená Dnes mně, zítra tobě. Mezi tympanonem a mramorovou deskou je kartuše s nápisem: Léta 1569 v neděli v hod slavný vzkříšení Pána Krista umřel urozený pan Jindřich Smiřický ze Smiřic a na Skalách a tuto jeho tělo jest pochováno, jehožto duši Pán Bůh rač milostiv být. Konečně podstavec zdobí postavy géniů, kteří drží ověnčený erb Smiřických. Náhrobek objednal Albrecht z Valdštejna.[1]

Rodina

Oženil se s Alžbětou z Valdštejna (z Waldsteinu; 1538–1596), dcerou pozdějšího nejvyššího komorníka Českého království Jana z Valdštejna († 1576) a jeho první manželky Marie Elišky, rozené Krajířové z Krajku († 1565). Narodily se jim čtyři děti (3 synové a 1 dcera):[1][2]

Manželka Alžběta se asi v roce 1580 vdala podruhé za Aleše Berku z Dubé († 1599).[1]

Majetek

Po smrti otce v roce 1548 zdědil Hrubou Skálu a Hořice.[4][5][6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 216 s. ISBN 978-80-7277-490-6. S. 25. 
  2. ↑ a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Smiřický ze Smiřic [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-06-29 [cit. 2019-03-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5. S. 124. 
  4. ↑ Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách, s. 17
  5. ↑ HOLEC, František, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (7): Praha a okolí. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. S. 167. 
  6. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. Dostupné online. S. 227. 

Literatura

Externí odkazy

Smiřičtí ze Smiřic
1475 a 1480 český panský stav • 1554 říšský panský stav • vymřeli po meči 1618/1630 a po přeslici kolem roku 1655
Rodový erb
Rodový erb
1. generace
2. generace
Hynek I. • Jan I. († 1453) • Kateřina († po 1457)
3. generace
Hynek II. († před 1476) • Jan • Jindřich (1440–1487) • Václav († 1470)
4. generace
Alžběta († 1499) • Anežka († 1548) • Jan II. (1470–1506) • Lidmila (Eliška) († 1548) • Jaroslav (1474–1510) • Albrecht (1472–1505) • Markéta • Anna • Johana • Mandaléna • Zikmund I. (1468/1477–1548) • Magdaléna
5. generace
Ladislav († po 1544) • Jindřich († 1530) • Anna • Václav († 1525) • Eliška († asi 1542) • Johana • Magdaléna • Jaroslav I. (1513–1597) • Markéta († 1575) • Kateřina • Albrecht* (1528–1566) • Anežka († po 1599) • Salome • Jindřich** (1535–1569) • Mariána • Sidonie • Johana • Lidmila
6. generace
Zikmund (asi 1520 – asi 1550) • Uršula • Václav (Vaněk) (1524–1586) • Žofie • Markéta • Jindřich • Jan Vilém (asi 1520–1549) • Kateřina († 1569) • Alžběta († 1569) • Vojtěch († 1568) • Kateřina* († 1608) • Václav* (1564–1593) • Zikmund* († 1558) • Jaroslav* (1566–1570) • Albrecht* († 1562) • Markéta* (1557–1593) • Anna Salomena* • Zikmund II.** (1557–1608) • Jaroslav Jan** (1566–1588) • Anna Kateřina** († 1610) • Albrecht Vladislav** (1568–1602)
7. generace
Jaroslav Zikmund* (1588–1600) • Kateřina* († 1608) • Albrecht Václav* (1590–1614) • Jaroslav II.** (1588–1611) • Eliška Kateřina** (1590–1620) • Jindřich Jiří** (1592–1630) • Markéta Salomena** (1597–asi 1655) • Albrecht Jan** (1594–1618) • Ladislav** (1600–1600)
Sídla
Pohřebiště
* náchodská linie, ** hruboskalská linie, tučně jsou vyznačeni senioři (hlavy) rodu (od 16. století)

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!