Narodil se jako syn Zikmunda I. Smiřického (1468/1477–1548) a jeho druhé manželky Kunhuty z Fictumu (asi 1490 – asi 1540). Jeho starší bratr Jaroslav I. (1513–1597) založil kosteleckou linii a Albrecht (1528–1566) náchodskou.
V letech 1551–1552 se zúčastnil prestižní výpravy české šlechty, která tvořila doprovod arcivévody Maxmiliána a jeho manželky Marie z Janova do Vídně. Byl tedy mezi 53 šťastnými pány a rytíři, kteří mohli cestou poznat renesanční architekturu a ideje humanismu. Výpravy se zúčastnili i jeho bratři Jaroslav a Albrecht.[3]
Působil na dvoře arcivévody Ferdinanda Tyrolského, kde zastával úřad číšníka. Později se dokonce uplatnil na dvoře císaře Rudolfa II.[1]
Smrt a náhrobek
Zemřel v roce 1569 ve věku necelých 35 let. Pochován byl stejně jako jeho otec v kostele sv. Václava v Rovensku pod Troskami. U stěny je pozdně renesanční pískovcový náhrobek s bílou mramorovou deskou uprostřed, na které je Jindřich zpodobněn jako rytíř v brnění a s mečem. U nohou má přilbu. Klečí a modlí se před krucifixem. Po stranách desky jsou sloupy, které nesou tympanon. Na něm jsou dvě pololežící alegorické postavy. Uprostřed tympanonu je reliéf génia, který se levým loktem opírá o lebku. Vedle génia jsou přesýpací hodiny a nápisová páska s latinským textem: Hodie mihi, cras tibi, to znamená Dnes mně, zítra tobě. Mezi tympanonem a mramorovou deskou je kartuše s nápisem: Léta 1569 v neděli v hod slavný vzkříšení Pána Krista umřel urozený pan Jindřich Smiřický ze Smiřic a na Skalách a tuto jeho tělo jest pochováno, jehožto duši Pán Bůh rač milostiv být. Konečně podstavec zdobí postavy géniů, kteří drží ověnčený erb Smiřických. Náhrobek objednal Albrecht z Valdštejna.[1]
Rodina
Oženil se s Alžbětou z Valdštejna (z Waldsteinu; 1538–1596), dcerou pozdějšího nejvyššího komorníka Českého království Jana z Valdštejna († 1576) a jeho první manželky Marie Elišky, rozené Krajířové z Krajku († 1565). Narodily se jim čtyři děti (3 synové a 1 dcera):[1][2]
↑Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách, s. 17
↑HOLEC, František, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (7): Praha a okolí. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. S. 167.
↑SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. Dostupné online. S. 227.