Jindřich Libštejnský z Kolovrat , také Jindřich Liebsteinský z Kolowrat (1570 – 6. března 1646 ) byl český šlechtic z rodu Kolovratů , který v pobělohorské době zastával nejvyšší zemské úřady Českého království .
Narodil se jako syn Albrechta VI. Libštejnského z Kolovrat (1539–1586) a jeho třetí manželky Alžběty Kavkové z Říčan († 6. března 1585, pohřbena v Tochovicích ). Jeho starší nevlastní bratři z otcova prvního manželství Jan (1550–1616) a Jaroslav (1553–1617) zastávali dvorské úřady u habsburského dvora.
Zřícenina hradu Střela Pamětní deska se jmény Jindřicha a jeho syna Oldřicha Františka v Ročovském klášteře . Jako mladý působil v armádě, kde v roce 1594 dosáhl hodnosti plukovníka . V roce 1603 se stal císařským radou, o deset let později působil jako hejtman Prácheňského kraje .[ 2] [ 3] [ pozn. 1] Nového Města pražského (1612–1617).[ 1]
V roce 1619 byl vypovězen z Čech, protože v době stavovského povstání zůstal věrný císaři. Jeho věrnost Habsburkům a katolická víra mu v pobělohorské době zajistily hvězdnou kariéru. V roce 1623 se stal nejvyšším dvorským sudím , v roce 1628 nejvyšším zemským sudím , v letech 1638–1643 byl nejvyšším zemským komorníkem a kariéru zakončil jako nejvyšší zemský hofmistr Českého království .[ 2]
Jindřich podporoval augustiniánský klášter v Dolním Ročově , kde je umístěna pamětní deska s jeho jménem a jménem jeho syna Oldřicha Františka .
Zemřel 3. září 1646[ 3] bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově v Praze.[ 5] [ pozn. 2]
Rodina
Na Hradčanech se 13. února 1600 oženil s Alžbětou (Eliškou) z Lobkovic (1580 – 14. červen 1663 Žichovice , pohřbena v Praze) a měl s ní syna Oldřicha Františka (28. červenec 1607 Žichovice – 3. leden 1650 České Budějovice ), který však otce přežil jen o čtyři roky.
Majetek
Od roku 1603 vlastnil zámek Žichovice . V době třicetileté války z konfiskovaného majetku získal Střelu a Řepici .
Odkazy
↑ Podle Petra Mareše v seznamech krajských hejtmanů ovšem nefiguruje.[ 4]
↑ Tischerová však mylně uvádí, že zemřel v roce 1616.[ 5]
Reference
↑ a b c SKÁLA ZE ZHOŘE, Pavel . Historie česká: od defenestrace k Bílé hoře . Příprava vydání Josef Janáček . Praha: Svoboda, 1984. 450 s. S. 412. ↑ a b JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále . Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9 ↑ a b MAREK, Miroslav. Kolovratové 2 [online]. Rev. 2008-12-21 [cit. 2017-12-28]. Dostupné online . ↑ MAREŠ, Petr. Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564–1616/1617 (rigorózní práce) . Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2011. Dostupné online . S. 133. ↑ a b TISCHEROVÁ, Jana . Pražské hřbitovy, pohřebiště a sepulkrální památky . Praha: Jalna, 2023. 880 s. ISBN 978-80-88421-04-7
Literatura
JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále . Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9 KUNCIPÁL, Karel. Kdo byl Jindřich Liebštejnský z Kolovrat. Výběr . 1992, roč. 29, čís. 4, s. 272–273. KUNCIPÁL, Karel. Spor o Střelu. Výběr . 1992, roč. 29, čís. 4, s. 273–275.
