Středověký rukopis Jeruzalémského talmudu nalezený v káhirské geníze
Jeruzalémský talmud neboli Talmud jerušalmi je redakce talmudu vytvořená v Izraeli během čtvrtého století n. l. Je tvořen starší mišnou, záznamem ústních náboženských tradic židů, a rabínskými komentáři zvanými gemara.
Historie
Gemara Jeruzalémského talmudu je výsledkem téměř 200letého bádání nad Mišnou v akademiích v zemi izraelské (hlavně v Tiberiadě a v Cesareji). Vzhledem k poloze těchto akademií jsou zde velmi detailně probírány zákony zemědělství ve Svaté Zemi. Podle tradice jej sepsal na konci 3. stol. rabín Jochanan[1] b. Napacha (podle novějších poznatků mu nelze autorství připsat, snad jen položil základy díla[2]:s.25–26), resp. dokončili v roce 350 n. l. v Izraeli Rav Muna a Rav Jossi.[zdroj?!] Říká se mu Talmud jerušalmi (Jeruzalémský talmud), nicméně jméno je zavádějící; nebyl totiž napsán v Jeruzalémě. Jindy proto bývá nazýván Talmud Erec Jisra'el – Palestinský talmud.[zdroj?]
V současnosti se od užívání názvu „Palestinský talmud“ obecně ustupuje, neboť toto slovo je zabarveno arabsko-izraelským konfliktem. V češtině zvlášť je užívání problematické, neboť např. na rozdíl od němčiny nedokáže rozlišit mezi palestinským ve smyslu „historický region zvaný Palestina“ a palestinským ve smyslu „palestinská samospráva/palestinský stát“.
Gemara Jeruzalémského talmudu je psána v západoaramejském nářečí, které se poněkud liší od aramejštinyBabylónského talmudu. Vyznačuje se větší frekvencí slov přejatých z řečtiny (i latiny) a je bližší jazyku některých aramejsky psaných midrašů, které rovněž vznikaly tou dobou v Izraeli.
Obsah
Jeruzalémský talmud obsahuje gemaru ke 39 traktátům mišny, což je o jeden více než u Babylónského talmudu. Na rozdíl od babylonského zahrnuje kompletní gemaru k oddílu Zera'im. To se dá vysvětlit tím, že zákony týkající se zemědělství a obdělávání Země izraelské měly svůj význam pro palestinské Židy, zatímco v Babylónii byly diskuze na takové téma méně aktuální. Naopak zcela chybí seder Kodašim, pojednávající o obětech v Chrámu, který je z velké části komentován v babylónské verzi; dalo by se předpokládat, že situace bude spíše opačná. Někteří vědci proto zastávají názor, že Jeruzalémský talmud původně obsahoval gemaru ke všem traktátům mišny, nicméně 24 traktátů se nám nedochovalo.[zdroj?] Jeruzalémská gemara je také mnohem kratší a proto je ve výsledku Jeruzalémský talmud mnohem méně obsáhlý a tím i méně závazný, než Babylónský talmud.[zdroj?]
Rozdíly oproti Babylónskému talmudu
Zatímco v Babylónském talmudu jsou jednotlivé mišny označovány aramejským slovem מתניתין, v Jerušlami jsou označovány jako halachot. Rovněž rozřazení a stránkování u Jerušalmi není přesně dané, jako u jeho babylónského protějšku. Nejčastěji jsou proto citace uváděny ve formě [Traktát – číslo kapitoly – číslo mišny], přičemž aby nedošlo k záměně s Mišnou či Babylónským Talmudem, bývá ve vědeckých publikacích před citací ještě zkratka J / Y, Jeru, Yeru ev. JT / PT označující Jeruzalémský/Palestinský talmud.
Rovněž znění mišny tak, jak je předkládáno v Jerušalmi, není úplně stejné jako v původní mišně nebo v Babylónském talmudu. Skutečnost je taková, že všechny tři zmíněné sbírky se od sebe v určitých drobnostech liší.
↑COHEN, Abraham. Talmud : (pro každého) : historie, struktura a hlavní témata Talmudu. Praha: Sefer ve spolupráci s European Jewish Publication Society, 2006. ISBN80-85924-49-8.
