J. Zázvorka patrně v době před první světovou válkou
J. Zázvorka: Národní památník na Vítkově
Jan Zázvorka (21. května 1884 Nusle [ 1] – 27. května 1963 Praha ) byl český puristický architekt.
Život a působení
V letech 1901–1906 vystudoval architekturu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u Jana Kotěry a do roku 1914 pracoval v jeho ateliéru. Za první světové války byl v roce 1914 zajat na ruské (východní) frontě . Vstoupil do československých legií ,[ 2] kde byl velitelem roty a později praporu . Účastnil se jako člen československé delegace mírových jednání v Irkutsku. Z Vladivostoku se vrátil „západní cestou“ na palubě lodi Edelyn přes Panamu .[ 3]
Po návratu roku 1920 pracoval v ateliéru J. Záruby-Pfeffermanna a roku 1926 si založil vlastní ateliér. Zázvorka byl členem SVU Mánes a Jednoty výtvarných umělců , od roku 1937 řádným členem České akademie věd a umění . V roce 1948 podepsal prokomunistickou výzvu Kupředu, zpátky ni krok! , jež byla vydána dne 25. února 1948 pro podporu komunistického převratu .[ 4] Na začátku března 1948 byl ustanoven Akční výbor Národní fronty pro Syndikát výtvarníků československých . Jan Zázvorka starší se stal jejím členem za KSČ a podílel se na likvidaci výše uvedeného syndikátu.[ 5] V roce 1950 obdržel Státní cenu II. stupně za poválečnou dostavbu Národního památníku na Vítkově .[ 6] Komunistickým režimem byl oceňován i v následujících letech – např. v letech 1951 a 1954. Zemřel v Praze roku 1963.
Hrob architekta Jana Zázvorky st. na hřbitově v Holešovicích
Rodina
Jeho dcera Stella Zázvorková byla herečkou, syn Jan Zázvorka mladší filmovým architektem
Dílo
Realizoval řadu válečných pomníků (Zborov , Terron ve Francii), obytné domy v Praze-Holešovicích , v letech 1927–1929 Vojenské muzeum na Žižkově. Roku 1925 vyhrál soutěž na Národní památník na Vítkově (realizace 1929–1932), což je jeho nejvýznamnější dílo. V roce 1930 postavil Štefánikův dům v Sokolské ulici (roh Kateřinské a nám I. P. Pavlova , později hotel Legie), elektrárnu a jez v Kostelci nad Labem a roku 1931 spolu s K. Roškotem projektoval budovu ministerstva vnitra v Praze na Letné . V letech 1953–1956 projektoval novou budovu Smíchovského nádraží v Praze.[ 7]
Odkazy
Reference
↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Narození Panny Marie v Michli
↑ Jan Zázvorka starší v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA )
↑ DĚJEV, Platon . Výtvarníci legionáři . Praha: Čsl. legionář MNO, kancelář československých legií, 1937. 317 s. Kapitola Zázvorka Jan, s. 287.
↑ Kupředu, zpátky ni krok!. S. 151. Tvorba [online]. Ústřední výbor Komunistiské strany Československa , 1948 [cit. 2024-11-25]. Roč. 17, čís. 8, s. 151. Dostupné online .
↑ KNAPÍK, Jiří . Únor a kultura: sovětizace české kultury 1948–1950 . 1. vyd. Praha: Libri, 2004. 359 s. (Otazníky našich dějin). ISBN 978-80-7277-212-4 . Kapitola Výtvarníci, s. 28–30.
↑ PETIŠKOVÁ, Tereza. Československý socialistický realismus: 1948 –1958; [katalog ... Výstavy Československý Socialistický Realismus 1948–1958, která se konala od 7. listopadu 2002 do 9. února 2003 v Galerii Rudolfinum, Praha] . Příprava vydání České muzeum výtvarných umění. 1. vyd. Praha: Gallery, 2002. 101 s. ISBN 978-80-86010-61-8 . S. 38.
↑ Článek na Archiweb.cz
Literatura
R. Baťková a kol., Umělecké památky Prahy. Nové město . Praha 1998.
Související články
Externí odkazy