Od roku 1852 spolupracoval jako malíř dekorací nejprve se Stavovským divadlem v Praze a stal se členem jeho souboru.
V roce 1854 se oženil s herečkou a spisovatelkou Minnou Jaich, dcerou českého malíře Antona Jaicha. Manželé měli dceru a tři syny. Jedním z nich byl známý a vlivný sociální demokrat a teoretik marxismu Karl Kautsky.
V letech 1862–1864 vytvořil hlavní oponu a dekorace pro Prozatímní divadlo v Praze.
Spolupracoval také s Dvorním divadlem ve Vídni a od roku 1863 byl malířem dvorní opery ve Vídni. V roce 1864 jej přijal jako společníka ve svém ateliéru malíř Carlo Brioschi. O dva roky později se k nim připojil vídeňský dvorní malíř Hermann Burghart (1834–1901) a vznikla tak dekoratérská firma Brioschi, Burghart und Kautsky, k.u.k. Hoftheatermaler in Wien, která zaměstnávala desítky řemeslníků, kancelářských pracovníků a výtvarníků, mj. i Alfonse Muchu. Spolupracoval s divadly v Brně, Liberci, Poděbradech, Plzni a Žamberku, ale dodával dekorace i pro divadla v Německu a Anglii nebo pro Metropolitní operu v New Yorku.
Téměř každoročně posílal své obrazy na výroční výstavy v Praze.
Rodinný život
Manželka Minna Kautsky, rozená Jaichová. Rytina podle fotografie Ludwiga Angerera (asi 1890)
Jeho manželka Minna Kautsky, rozená Jaichová (1837–1912) byla herečka a spisovatelka, levicová bojovnice za práva žen (též přítelkyně Rosy Luxemburgové a Karla Liebknechta). Manželé Kautští měli dceru a tři syny. Po otcově smrti pokračovali ve vedení jeho firmy synové Fritz a Hans, spolu s italským malířem Francescem Rottonarem, až do roku 1938.
Dílo
Jako malíř se věnoval romantické krajinomalbě a vystavoval pravidelně ve Vídni od roku 1872.
Jeho scénická tvorba, která vycházela z romanticky orientované konvence, se pod vlivem vlastních historických a etnografických studií měnila. Nakonec v ní převážily realistické tendence s důrazem na výpravnost a efekt. Členil scénický prostor pomocí různých prvků (můstky, schody, mobiliář, rekvizity) horizontálně i výškově a posunul českou scénografii 19. století směrem k realistickému iluzionismu.
Jeho dekorace z fundusu Prozatímního divadla v Praze později použilo také Národní divadlo a některé další společnosti. V roce 1881 při vzniku Národního divadla v Brně se účastnil budování a výzdoby divadla a mj. zhotovil oponu s antickým námětem Apollona a devíti múz.
Bořivoj Srba: Der Bühnenbildner Jan Václav Kautský und seine Arbeit für die tschechische Bühne. In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity – Studia minora facultatis philosophicae Universitatis bruensis roč. Jahrgang 41–42, Nr. 27–28, Masarykova univerzita v Brně, Brno 1993, ISBN80-210-0819-9, s. 69–96 Srba Bořivoj, Scénograf Jan Václav Kautský a jeho práce pro českou scénu
Robin Thurlow Lacy: Kautsky, Johann. In: A biographical dictionary of scenographers : 500 B.C. to 1900 A.D.. Greenwood Press, New York 1990, ISBN0-313-27429-0, s. 340–341.
Vojtěch Volavka, České malířství a sochařství 19. století, SPN Praha, 1968 (s. 165)
Kautsky, Jan. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 3, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1965, s. 274. Kautsky Jan, Maler (něm.)
Kautsky, Johann (Jan). In: Ulrich Thieme, Felix Becker u. a.: Allgemeines Lexikon der Bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Band 20, E. A. Seemann, Leipzig 1927, s. 35.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Václav Kautský na Wikimedia Commons
.jpg){kind=small}
