Jan Adam z Auerspergu byl dvakrát ženatý. Poprvé se v roce 1746 v Schönbrunnu oženil s Marií Kateřinou hraběnkou ze Schönfeldu (1728–1753), dcerou a univerzální dědičkou Josefa Františka ze Schönfeldu[7] Podruhé se 10. dubna 1755 [8] oženil s hraběnkou Marií Vilemínou z Neippergu (1738–1775), dcerou polního maršálaViléma Reinharda z Neippergu,[9] která proslula jako milenka císaře Františka Štěpána Lotrinského.[10] Obě manželky získaly titul dáma Řádu hvězdového kříže. Z prvního manželství se narodil syn Josef Jindřich Jan (1749–1772) a další čtyři potomci, kteří zemřeli v dětství: Františka (1748–1752), Karel (1750–1752), Marie Terezie (1751–1754) a Marie Alžběta (1753–1754). Druhé manželství zůstalo bezdětné.
Po matce byl spolu s bratrem Karlem spolumajitelem severočeského panství Červený Hrádek spolu s dalšími připojenými statky. Na základě rodinné dohody se nakonec v roce 1766 stal jediným a samostatným majitelem panství. Při příležitosti návštěvy Josefa II. v severních Čechách nechal postavit lovecký zámek Kalek (1766)[11], upravoval také interiéry zámku Červený hrádek. V roce 1771 celé panství prodal za jeden milión zlatých Janu Alexandru Rottenhanovi.[12][13]
Po úmrtí své první manželky se stal univerzálním dědicem jejího rozsáhlého majetku ve východních Čechách. Jednalo se o panství Nasavrky s 88 vesnicemi, dále pak panství Tupadly a Žleby s připojeným statkem Slatiňany.[14] Tímto majetkem v hodnotě přesahující jeden milión zlatých se Jan Adam stal jedním z největších pozemkových vlastníků v Českém království s ročním výnosem přibližně 48 000 zlatých.[15] Marie Kateřina, rozená ze Schönfeldu, ještě za svého života nechala barokně upravit zámek Tupadly a z otcova dědictví vytvořila fideikomis. Jan Adam po převzetí majetku v roce 1754 přistoupil k řadě stavebních aktivit na svých českých panstvích. Správa nasavrckého panství byla v té době na zámku v Seči, protože tvrz v Nasavrkách byla zchátralá. Po roce 1754 byl zámek v Nasavrkách přestavěn a vrátila se sem centrální správa panství.[16] Pro příležitostné pobyty nebo hospodářské potřeby bylo přestavěno nebo nově postaveno několik menších barokních zámků (Lipka, Lukavice, Zaječice).[17] Vzniklo také několik hospodářských dvorů, kromě toho se kníže Jan Adam věnoval i podnikání (pyritové doly v Lukavici). Hlavní rezidencí Auerspergů v Čechách se stal zámek Žleby, který byl barokně přestavěn po druhém sňatku Jana Adama s Vilemínou z Neippergu.[18][19] Oblíbeným letním sídlem byl zámek ve Slatiňanech, který prošel přestavbou ve dvou etapách v roce 1755 a v 80. letech 18. století, zámek tehdy získal trojkřídlou dispozici s čestným nádvořím.[20][21] Hlavní sídla Auerspergů ve Žlebech a Slatiňanech mají svou současnou podobu až z 19. století po novogotických přestavbách.
↑Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 187
↑BEČVÁŘ, Michal: Rodina Hohenlohe-Langenburg na Červeném hrádku. Hohenlohové v Čechách, na Moravě a v Rakousku; Chomutov, 2011; s. 17 ISBN 978-80-260-0131-7
↑Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 76
.jpg)
