Rodina Augustonů pocházela z Itálie, odkud přišel do Plzně i Jakubův strýc Jakub Auguston starší. Ten byl přijat za plzeňského měšťana v roce 1661 a provedl první barokní přestavby. Do jeho dílny pak přišel z Říma Jakub Auguston mladší (Giacomo Agustoni, syn Pietra de Monte), kterého strýc povolal. Rok jeho narození není jistý, uváděn je rok 1668,[1] ale též roky 1665 či 1670.[6] V roce 1692 se stal plzeňským měšťanem[6] a zpočátku působil jako štukatér, později jako architekt a stavitel. Oběma řemeslům se vyučil v Římě.
Jeho zřejmě první stavbou byla přestavba vlastního domu v Plzni, v Dřevěné ulici č.p. 344, někdy okolo 1698, protože 31. července 1696 se oženil s Alžbětou Rozálií z Hanu, dcerou Jana Hany, spoluradního města Plzně. Tento dům je později nazýván Gerlachovským. Strýc Jakub Auguston starší zemřel 4. července 1701, byl pohřben ve františkánském kostele, na jehož barokní úpravě se podílel, a synovec převzal vedení dílny. Podílel se jak v Plzni, tak v jejím okolí na stavbách, přestavbách domů, kostelů a zámků. Byl vyhledávaným architektem a patřil k předním západočeským měšťanům. Na některých stavbách se poté podílel s ním jeho syn Václav Auguston. Měl 6 dětí, zemřel 3. února 1735 a je pohřben v kostele sv. Anny. Jeho pozůstalost byla odhadnuta na 12 000 zlatých.
Dílo
Řada měšťanských, šlechtických či církevních domů v historickém středu Plzně, např.:
↑Plzeň Plzeň a okolí - jih „Významným představitelem baroka v Plzni byl stavitel Jakub Auguston mladší.“
↑ abPFLEGEROVÁ, Štěpánka. Jakub Auguston ml.. Encyklopedie Plzně [online]. Archiv města Plzně [cit. 2019-06-17]. Dostupné online.
Literatura
BACHTÍK, Jakub: Barokní architektura na Plzeňsku a v západních Čechách. In: Vznešenost & zbožnost : barokní umění na Plzeňsku a v západních Čechách. Lomnice nad Popelkou a Plzeň, Západočeská galerie v Plzni 2015, s. 294 – 339.
JANUSOVÁ, Jana: Architekt baroka Jakub Auguston mladší. In: Západočeský historický sborník, Státní oblastní archiv v Plzni 2, 1996, s. 333 – 335.