Jaime Sabartés (10. června1881Barcelona – 16. února1968Paříž), katalánskyJaume Sabartés i Gual, byl katalánský sochař, básník a spisovatel. Jako celoživotní přítel a osobní tajemník Pabla Picassa o něm napsal několik děl, i biografii Picasso: Toreros (1961).
Životopis
Sabartés studoval na umělecké akademii Escola de la Llotja v Barceloně a u sochaře Fuxy. V roce 1901 vystavil poprvé své práce v renomované galerii Sala Parés. Pracoval také pro časopis Joventut, kde pod jménem Jacobus Sabartés publikoval články a básně. V barcelonské umělecké kavárně a kabaretu „Els Quatre Gats“ se seznámil na konci roku 1899 s Picassem.
V roce 1904 odjel do Guatemaly, kde psal pro Diario de Centro América i pro další noviny a později učil na Escuela Nacional de Bellas Artes. Aktivně se podílel na zdejším kulturním dění a byl pozorovatelem místní politické situace.
Po 23 letech se vrátil zpět, v roce 1927, do Katalánska. V roce 1935 se přestěhoval do Paříže, kde se stal osobním Picassovým tajemníkem a publikoval o tomto umělci několik děl. Picasso vytvořil během této doby několik Sabartésových portrétů. Sabartés daroval v roce 1963 574 Picassových prací Barceloně.
Dílo
Picasso en su obra, 1935
Picasso, 1937
Picasso, portraits et souvenirs, 1946
Don Julián, 1947
Son Excellence, 1949
Picasso. Gespräche und Erinnerungen, 1956
Picasso: Toreros., 1961
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jaime Sabartés na německé Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaime Sabartés na Wikimedia Commons