J je programovací jazyk vytvořený v roce 1990 Kennethem E. Iversonem a Rogerem Huiem. Je silně ovlivněn jazykem APL a function-level programovacími jazyky FL a FP. Na rozdíl od APL používá znakovou sadu ASCII.
Vlastnosti jazyka
J nevyžaduje, aby funkce specifikovala své parametry. Z toho důvodu je jeho kód špatně čitelný pro ty, kteří tento jazyk neznají.
Datové typy
Datový typ numeric má několik variant. Může být typu:
- bit,
- integer (celé číslo),
- floating point (desetinné číslo),
- complex (komplexní číslo),
- extended precision integer (celké celé číslo) a
- rational fraction (zlomek).
Datový typ literal reprezentuje jeden znak. Znaky se dávají do uvozovek ('a'
). Seznam znaků lze zapsat jako více znaků v uvozovkách ('ahoj'
).
Datový typ boxed se vytváří tak, že to, co má být v boxu, se napíše doprava za znak <
:
Výsledek má datový typ boxed.
Příklady
Definice funkce, která vypočítá průměr z libovolného počtu čísel:
+/
sečte všechny prvky pole, #
vrátí počet prvků pole a %
tyto dvě hodnoty vydělí.
Volání funkce:
Funkce dostane pole, které obsahuje 1, 2, 3, a 4.