Isamu Akasaki (30. ledna 1929 Čiran, dnes součást města Minamikjúšú v prefektuře Kagošima – 1. dubna 2021[1]) byl japonský odborník na technologii polovodičů. Spolu s Hirošim Amanem a Shujim Nakamurou získal Nobelovu cenu za fyziku za rok 2014. Byla udělena za vývoj modrých světelných diod umožňujících vytvoření nového, ekologického světelného zdroje.
Akasaki absolvoval roku 1952 Kjótskou univerzitu a po studiu pracoval ve firmě Kobe Kogyo Corporation, nyní začleněné do firmy Fujitsu. Doktorát získal na univerzitě v Nagoji roce 1964, kde pak začal učit, od roku 1981 jako řádný profesor. Zároveň působil v Macušitově výzkumném ústavu v Tokiu, kde se koncem šedesátých let začal zabývat světelnými diodami a později učinil zásadní objevy, umožňující konstrukci současných modrých světelných diod. Emeritován byl jako profesor roku 1992, v říjnu 2006 vznikl při univerzitě v Nagoji Akasakiho institut. Akasaki je nositelem Kjótské ceny za moderní technologie (2009) a Edisonovy medaile (2011), udělované americkým Institutem elektrického a elektronického inženýrství (IEEE).[2]
Vyznamenání
Odkazy
Reference
- ↑ Nobel-Winning Scientist Isamu Akasaki Dies at 92. nippon.com [online]. 2021-04-02 [cit. 2021-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-02. (anglicky)
- ↑ Nobelovu cenu za fyziku získali tři Japonci za vývoj LED diod [online]. České noviny, 2014-10-07 [cit. 2015-11-07]. Dostupné online.
Externí odkazy