Konkrétní problémy: wikifikovat, doplnit zdroje, globalizovat
Inženýrská geologie je aplikovaný obor, který poskytuje projektantům staveb informace o složení a vlastnostech podloží konkrétního území, na kterém je projektována stavba (domy, mosty, silnice, průmyslové stavby, přehrady... ) nebo kde je potřeba zhodnotit nějaké geologické riziko pro společnost (sesuvy, řícení skal, propady terénu kvůli vlivu těžby a mnohé další.)
Inženýrský geolog
Inženýrský geolog či geoložka je specialista, který zná velmi dobře geologii a její praktické důsledky v krajině a také rozumí požadavkům staveb a zná zákonný rámec, ve kterém stavební práce a ochrana přírody probíhají. V různých zemích má inženýrský geolog různě významné postavení - někde musí splnit podmínky certifikátu ISO, jinde musí být členem cechu, jinde se jedná o zcela volnou profesi. V podmínkách České republiky se jedná o profesi, která probíhá podle zvláštního zákona, kterým je Zákon č. 62/1988 O Geologických pracích. Profesionálním geologem se v České republice může stát pouze uchazeč, který splní náročné odborné kvalifikační předpoklady Ministerstva životního prostředí, včetně studia adekvátní vysoké školy, perfektní praxe pod jiným renomovaným specialistou a úspěšného složení zkoušek. Inženýrskogeologická autorizace se v České republice úplným jménem nazývá Osvědčením odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce dle zákona č. 62/1988, Sb.
Hlavní cíl pro inženýrského geologa je ochrana životů a majetku proti poškození způsobené geologickými podmínkami.
Samotná práce inženýrského geologa probíhá nejčastěji tak, že nejprve projektant geologovi předloží, co potřebuje pro investora vyprojektovat a na jakém pozemku. Geolog rozhodne na základě vlastní znalosti a erudice, jaké typy sond a v jaké délce budou pro takový projekt potřeba. Pokud se s projektantem a investorem shodnou, může začít průzkum. Geolog si zajistí provedení sond (vrty, rýhy bagrem nebo jiné typy sond) a na získaném vrtném jádře nebo v sondách (válečky zeminy nebo horniny) provádí měření, která pro svůj posudek potřebuje. Vybrané části vrtného jádra odesílá do laboratoře pro přesnější určení fyzikálních vlastností a kontroluje také výskyt a vliv podzemní vody na řešeném stanovišti. Po provedení dostatečného počtu sond získá geolog trojrozměrnou představu o tom, jaké panují v podloží pozemku poměry a pak pomocí grafických programů a textu zhodnotí, jaké mají tyto konkrétní poměry vliv na konkrétní uvažovanou stavbu. V případě, že identifikuje nějaké významné riziko, jako třeba malou únosnost zemin - třeba různých mokrých jílů, mělkou hladinu podzemní vody, poddolování, skládku, riziko sesuvu, citlivost zemin na vliv mrazu a deště nebo třeba i příliš tvrdou horninu, kterou nepůjde běžnými stavebními stroji hloubit, upozorní na to.
Výsledky práce
Výsledky své práce sepíše do písemného posudku, kterému se říká Podrobný inženýrskogeologický průzkum a který může mít podobu od pár stran (třeba pro rodinný dům) až po mnoho svazků či beden (třeba dálnice, dopravní tunely apod.) Pochopitelně, že s náročností projektu roste i náročnost metod, které inženýrský geolog pro práce potřebuje a součinnost dalších velmi specializovaných profesí s různými kuriózními měřícími přístroji, které zve pro upřesnění některých dílčích výsledků.
Zpracovaný inženýrskogeologický průzkum je potom podkladem pro projektanta a především pro statika, který ze zjištěných fyzikálních hodnot (říkáme geotechnických parametrů) spočítá, jak musejí být provedeny konstrukce, aby vydržely bez poruchy po celou návrhovou životnost stavby a zároveň aby nebyly nehospodárně masivní a tedy i nepodloženě drahé. Následující text nebyl zatím podroben odborné české korektuře.
Eroze podpořená nesprávnou orbou
Inženýrsko-geologické studie mohou být prováděny během plánování, analýzy dopadu na životní prostředí, civilních nebo strukturálních inženýrských návrhů, hodnotového inženýrství a nebo konstrukční fáze na veřejných či soukromých pracovních projektech. Také po dokončení konstrukce nebo během forenzní fáze projektu.
Druhy činností
Vádí v poušti Negev
Druh prací, kterým se inženýrští geologové věnují zahrnuje: geologická nebezpečí, geotechniku, vlastnosti materiálů, sesuvy půdy a stabilitu svahu, eroze, odvodnění, povodně, seismické zkoumání a další. Inženýrsko geologické studie mohou být prováděny geologem nebo inženýrským geologem, který je řádně vzdělaný a vycvičený, a který získal potřebné zkušenosti týkající se poznání a interpretace přírodních procesů, porozumění tomu jak tyto procesy ovlivňují lidmi postavené objekty (a naopak) a má velké porozumění, což se týká metod na zmírnění možných nebezpečí, která by mohla vzniknout díky nepříjemným přírodním podmínkám a nebo stavů, za které mohou lidmi postavené objekty.
Praktiky inženýrských geologů jsou také úzce spojeny s praktiky geotechnického inženýrství, půdních mechanismů, environmentální geologie a ekonomické geologie. Pokud se nachází rozdíl v popisu obsahů těchto disciplín, tak se především vyskytuje v aplikování teorie nebo v zkušenosti odborníka.
Historie
Přestože geologie jako věda existuje už od 18. století, v moderní podobě nebyla inženýrská geologie a její využití rozpoznána jako plnohodnotná vědní disciplína až do pozdní části 19. století a brzkých let 20. století. První kniha nazvaná Inženýrská geologie byla vydána v roce 1880 Williamem Penningem. Na počátku 20. století Charles Berkey, vystudovaný americký geolog, který byl považován za prvního inženýrského geologa, pracoval na několika projektech týkajících se dodávky vody v New Yorku a později pracoval na Hooverově přehradě a množství dalších projektů. První americká učebnice týkající se inženýrské geologie, byla napsána v roce 1914 Riesem a Watsonem. V roce 1925, Karl von Terzaghi, rakouský vystudovaný inženýr a geolog, publikoval svou první práci týkající se půdních mechanismů (v němčině). Terzaghi je znám jako zakladatel půdních mechanismů, ale také měl velký zájem o geologii. Terzaghi považoval půdní mechanismy za odbor patřící pod inženýrskou geologii. Terzaghi společně s Redlichem a Kampem publikovali svou vlastní práci o inženýrské geologii. (také německy)
V roce 1928 se stala nehoda na stavbě přehrady u St. Francis v Kalifornii, kde zahynulo 426 lidí, což vedlo ke zvýšení poptávky po geolozích v oboru inženýrských prací. Během následujících let se stalo více podobných nehod, což vedlo k ještě větší poptávce po geolozích, kteří by pracovali na velkých inženýrských projektech.
V prostředí Československa a celé střední Evropy byl společně s Terzaghim velmi významnou osobností český akademik Quido Záruba, špičkový expert, který stál u zrodu české inženýrskogeologické obce od dob první republiky a který je autorem řady špičkových publikací a učebnic, které jsou i v roce 2020 doposud používány. Na práci akademika Záruby navázal prof. Jaroslav Pašek, který je rovněž autorem desítek špičkových publikací a který je přes svůj úctyhodný věk (>90) i v roce 2020 stále aktivní kapacitou tohoto oboru.
Nejmladší zmínka o definici pojmu „inženýrského geologa“ anebo „profesionálního inženýrského geologa“ je z roku 1951 a byla podána výkonným výborem divize inženýrské geologie z Americké geologické společnosti.
Kiersh, 1991, The Heritage of Engineering Geology: The First Hundred Years: Geological Society of America; Centennial Special Volume 3
Legget, Robert F., editor, 1982, Geology under cities: Geological Society of America; Reviews in Engineering Geology, volume V, 131 pages; contains nine articles by separate authors for these cities: Washington, DC; Boston; Chicago; Edmonton; Kansas City; New Orleans; New York City; Toronto; and Twin Cities, Minnesota.
Legget, Robert F., and Karrow, Paul F., 1983, Handbook of geology in civil engineering: McGraw-Hill Book Company, 1,340 pages, 50 chapters, five appendices, 771 illustrations. ISBN0-07-037061-3
Price, David George, Engineering Geology: Principles and Practice, Springer, 2008 ISBN3-540-29249-7
Prof. D. Venkat Reddy, NIT-Karnataka, Engineering Geology, Vikas Publishers, 2010 ISBN978-81-259-1903-2
Bulletin of Engineering Geology and the Environment
Wang H. F., Theory of Linear Poroelasticity with Applications to Geomechanics and Hydrogeology, Princeton Press, (2000).
Yang X. S., Mathematical Modelling for Earth Sciences, Dunedin Academic Press, (2008).
Waltham T., Foundations of Engineering Geology, 2nd Edition, Taylor & Francis, (2001).
