V roce 1997 nastoupila na litevské ministerstvo financí, kde zastávala různé vedoucí pozice v oblasti výběru daní. V letech 2004–2009 působila coby podtajemnice a ministerská náměstkyně. V období 2009–2012 byla ministryní financí v druhé vládě Andriuse Kubiliuse; ve funkci nahradila Algirdase Šemetu, který se pak stal evropským komisařem pro rozpočet a administrativu. Z pozice ministryně se zasazovala o obnovu litevské ekonomiky po velké recesi a stala se jednou z tváří vládních úsporných opatření.[3] V letech 2013–2016 pak působila v pětičlenné bankovní radě litevské centrální banky a současně vyučovala makroekonomii na Vilniuské univerzitě.[2][4]
V roce 2016 úspěšně kandidovala (jako nezávislá s podporou strany Vlastenecký svaz – Litevští křesťanští demokraté) za volební obvod Antakalnis (čtvrť Vilniusu) do litevského parlamentu. Ve svém obvodu získala 51,54 % hlasů a zařadila se tak mezi jediné tři kandidáty z celé země zvolené již v prvním kole voleb. Následně se vzdala pozice místopředsedkyně bankovní rady Litevské banky. V parlamentu vstoupila do poslaneckého klubu Vlasteneckého svazu.[2][5]
V roce 2019 kandidovala jako nezávislá za Vlastenecký svaz – Litevské křesťanské demokraty na funkci litevské prezidentky.[6] První kolo těsně vyhrála se ziskem 31,53 % hlasů před druhým Gitanasem Nausėdou (31,16 %), ve druhém kole však s Nausėdou drtivě prohrála, když získala pouhých 33,47 % hlasů (nově pro ní hlasoval dokonce menší počet voličů než v prvním kole).[7][8]
V roce 2020 přispěla k výraznému vítězství Vlasteneckého svazu v říjnových parlamentních volbách[3] a v listopadu byla jmenována premiérkou koaliční vlády Vlasteneckého svazu, Liberálního hnutí a Pořádku a spravedlnosti. Stala se tak teprve druhou ženou ve funkci litevské premiérky, po Kazimiře Prunskienė (ve funkci 1990–1991).
V roce 2024 kandidovala na funkci litevského prezidenta. Se ziskem necelých 20 % hlasů sice postoupila do druhého kola voleb, nicméně dosavadní prezident Gitanas Nausėda získal již v prvním kole přes 44 % hlasů.[9] Ve druhém kole voleb ji pak porazil se ziskem téměř 76 % hlasů.[10]
↑Přechylování ženských příjmení pocházejících z jazyků, které mají vlastní přechylovací prostředky - Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český AV ČR [cit. 2021-03-19]. Dostupné online.
↑Į Lietuvos banko valdybą paskirta Ingrida Šimonytė [online]. Litevská banka, 2013-06-21 [cit. 2021-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-06. (litevsky)
↑NOREIKA, Matas. Ingrida Šimonytė palieka Lietuvos banką. VZ.lt [online]. Verslo žinios, 2016-10-25 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. (litevsky)
↑Rinkimų rezultatai – 2019 m. gegužės 12 d. Respublikos Prezidento rinkimai (I turas) [online]. Lietuvos Respublikos vyriausioji rinkimų komisija, 2019-05-16 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. (litevsky)
↑Rinkimų rezultatai – 2019 m. gegužės 26 d. Respublikos Prezidento rinkimai (II turas) [online]. Lietuvos Respublikos vyriausioji rinkimų komisija, 2019-06-03 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. (litevsky)
↑ČTK. Do druhého kola litevských prezidentských voleb postupují Nauséda a Šimonytéová. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-13]. Dostupné online.
↑ČTK. Litevským prezidentem bude dál Nauséda, premiérka přiznala porážku. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-27]. Dostupné online.
↑MAŽVYDAS, Karalius. Ingrida Šimonytė: Šveiko nuotykiai ir kitos geriausios skaitytos knygos. 15min.lt [online]. 2016-05-19 [cit. 2021-03-24]. Dostupné online. (litevsky)
↑GUDAVIČIUS, Stasys. Seimas sutiko skirti I. Šimonytę premjere. VZ.lt [online]. Verslo žinios, 2020-11-24 [cit. 2021-03-24]. Dostupné online. (litevsky)