Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Indukční lampa
Indukční lampa je nesprávný[zdroj?!] název pro indukční výbojku. Jedná se o výbojku, která nemá elektrody v kontaktu s pracovním plynem. K excitaci pracovního plynu se používá vysokofrekvenční elektromagnetické pole. Excitovaný plyn vyzařuje viditelné nebo ultrafialové záření, které je pomocí luminoforu převedeno na viditelné záření.
Základem funkce jsou
elektronický předřadník - ten ze vstupního napětí vytvoří vysokofrekvenční signál, obvykle 210 - 230 kHz
toroidní magnetické cívky - jsou navinuty na feromagnetu, a umístěné na trubici. Vytvoří uvnitř trubice vysokofrekvenční elektromagnetické pole
nízkotlaká trubice - je naplněna směsí plynů, které jsou excitovány vzniklým elektromagnetickým polem. Tato směs vytvoří ultrafialové záření. Luminofor jej (podobně jako zářivka) transformuje na viditelné záření.
V roce 2011 vyráběné indukční výbojky neobsahovaly toxickou rtuť, pouze neškodný[zdroj?!] amalgám rtuti.
Efektivita
Měrný světelný výkon dosahuje 96 lm/W.[zdroj?!] Její životnost je až 100 000 hodin.[zdroj?!] Pokles svítivosti indukční výbojky (např. LVD) je v průměru 0,75 % / 2000 hodin.[zdroj?!] Díky těmto vlastnostem se skutečně dá používat až do konce její životnosti. Na konci doby života má pokles 37,5 %[zdroj?!]. Díky tomu je nelze používat až do konce života, protože pokles světelného toku je nesrovnatelně vyšší než např. u zářivek nebo vysokotlakých sodíkových výbojek (10 %). Halogenidová výbojka o příkonu 400 W obsahuje přibližně 60 mg rtuti.[zdroj?!]
Jedná se o světelný zdroj, který nemá praktické uplatnění. Jen vzácně na velmi nepřístupných místech (maják na konci světa apod.),
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Indukční lampa na Wikimedia Commons
