Igor Mitoraj (26. března 1944, Oederan – 6. října 2014, Paříž) byl polský sochař narozený v Německu. Jeho typickými díly byly fragmenty tváří a postav, často v nadživotní velikosti a upomínající na antické a jiné starověké sochařství.
Vystudoval Akademii výtvarných umění v Krakově (absolvoval 1968), kde byl žákem Tadeusze Kantora. Poté studoval i na École Nationale Supérieure des Beaux-Arts v Paříži. V Paříži poté léta působil, ateliér měl i v italském městečku Pietransanta.[1] (Pietransanta je známa jako město sochařů, kvůli kvalitnímu mramoru v okolí, pracoval zde i Michelangelo). Často pobýval též v Mexiku a Řecku, kde studoval techniky aztéckých a antických sochařů. Jeho sochy stojí v pařížské La Défense, v Římě, Miláně, Lausanne, Londýně, Krakově, v Scheveningenu nedaleko Haagu, ve Spojených státech i v Japonsku.[2] Roku 2003 se vrátil do Polska, kde obdržel řadu ocenění a vyznamenání, mj. Řád znovuzrozeného Polska roku 2012.
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Igor Mitoraj na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ Igor Mitoraj | artnet. www.artnet.com [online]. [cit. 2019-04-28]. Dostupné online.
- ↑ Igor Mitoraj. Culture.pl [online]. [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. (anglicky)
.jpg)
