Iberské pohoří tvoří složitý systém horských pásem, náhorních plošin a kotlin. Údolí řeky Jalón rozděluje Iberské pohoří na menší, ale o něco vyšší severní část a na plošně rozsáhlejší jižní část. V severní části leží nejvyšší pohoří Sierra del Moncayo a Sierra de la Demanda s nejvyšší horou Moncayo. Vrcholy hor jsou většinou zaoblené, na svazích se místy vyskytují kamenná moře. V jižní části převládají rozsáhlé zvlněné náhorní plošiny (s nadmořskou výškou 1 100 až 1 500 m) tvořené krasovými horninami. Nejvyšší pásma rovněž přesahují 2 000 m. Ze severu k jihu je jižní část Iberského pohoří rozdělena soustavou tektonických příkopů.[2]
