|
IBM Personal Computer/AT
IBM Personal Computer/AT (též IBM AT, PC AT, PC/AT, IBM 5170) je v informatice označení pro třetí generaci IBM PC kompatibilních osobních počítačů z roku 1984 (následoval po IBM PC z roku 1981 a IBM PC/XT z roku 1983). Název AT je zkratka Advanced technology („pokročilá technologie“), čímž firma IBM jako jeho tvůrce odkazovala na nově použité technologie (např. chráněný režim procesoru Intel 80286 taktovaného na 6 MHz). Podobně jako u předchozích generací vyráběli i jiní výrobci počítače dle stejného standardu, a proto byly označovány jako tzv. IBM PC/AT kompatibilní. Jako nástupce počítačů IBM PC/AT byla v roce 1987 představena řada IBM PS/2, která se však mimo prostředí společnosti IBM nestala široce akceptovaným standardem jako v případě počítačů IBM PC/XT/AT.
Vlastnosti PC AT
- Chráněný režim procesoru
- Z důvodu zpětné kompatibility byl procesor Intel 80286 po zapnutí automaticky přepnut do režimu plně kompatibilního s původním vnitřně 16bitovým procesorem Intel 8088 použitým v IBM PC a IBM PC/XT (přímo dostupná paměť maximálně 1 MiB, resp. kvůli rezervované oblasti pro rozšiřující zařízení zapojovaných do slotů rozšiřující sběrnice ISA jen 640 KiB RAM). Uzpůsobený software však umožňoval přepnout procesor do chráněného režimu, ve kterém byla k dispozici jiná sada strojových instrukcí, které pracovaly s 24bitovou adresou (tj. až 16 MiB RAM). Této vlastnosti procesoru využíval v DOSu ovladač
HIMEM.SYS (zavedený v CONFIG.SYS), který zpřístupnil v počítači paměť RAM větší, než 1 MiB. Rozšířené možnosti procesoru využívaly i 16bitové Windows 3.0 a některé další programy (např. Lotus 1-2-3).
- ISA sběrnice
- Základní deska počítače PC AT byla vybavena 16bitovou ISA sběrnicí s 24bitovou adresovou částí (umožňovala adresovat až 16 MiB operační paměti RAM), která byla zpětně kompatibilní s původní 8bitovou variantou sběrnice ISA (někdy označovanou PC bus či XT bus) s 20bitovou adresní sběrnicí.
- IRQ a DMA
- Rozšíření počtu IRQ kanálů na 15 (původně 8) a DMA kanálů na 7 (původně 4). V obou případech je to provedeno kaskádovitým zapojením identického řadiče na původní. V případě IRQ jsou tak přerušení z druhého obvodu číslována jako 8–15 a jsou zapojena na vývod 2 původního řadiče (přerušení není 16, ale jen 15, protože vývod 2 je zabrán propojením s druhým řadičem). Podobně je DMA kanál 4 vyhrazen pro kaskádu 0–3 a vypuštěn je kanál 7. Některé IRQ a některé DMA kanály jsou použity na základní desce a nejsou ani vyvedeny na rozšiřující sběrnice.
- Záložní baterie
- Na základní desce je umístěna lithiová tabletová baterie, která po odpojení počítače ze sítě napájí hodiny reálného času (RTC) a 50 bajtů paměti typu CMOS, kde jsou uložena nastavení BIOSu. Původní PC vyžadovalo po startu nastavení data a času pomocí příkazů
time a date (v případě absence AUTOEXEC.BAT byly při startu systému spuštěny automaticky nebo byl automaticky nastaven datum 1.1.1980 a čas 0:00:00). Nastavení pomocí propojek (DIP přepínačů) přímo na základní desce bylo nahrazeno speciálním programem (typicky setup.exe), který ukládal nastavení do paměti CMOS. Avšak většinou byl tento program umisťován spolu s BIOSem do paměti ROM (tzv. SETUP, jak to mají i dnešní IBM PC kompatibilní počítače).
- Klávesnice
- AT klávesnice obsahuje 84 kláves, byla doplněna klávesa <SysRq> tj. „oslovení systému“. Numerická klávesnice je jasně oddělena od hlavní klávesové skupiny, byl přidán indikátor LED pro klávesy Caps Lock, Scroll Lock a Num Lock. AT klávesnice využívá stejný 5pinový konektor DIN jako původní PC klávesnice, ale používá ho jako obousměrné rozhraní (PC a PC/XT klávesnice má rozhraní jednosměrné) a generuje při stisku kláves jiné scankódy. Obousměrné rozhraní umožňuje počítači resetovat nastavení klávesnice, ovládat rozsvěcování LED diod a nastavit opakovací frekvenci klávesnice. Pozdější AT klávesnice měly 101 kláves, protože do ní byla integrovaná číselná klávesnice s klávesou Num Lock (na numerické klávesnici byly klávesy pro plus, minus, krát, děleno a Enter šedivé, a proto se pro ně vžil název „gray“ (tj. šedivé).
- Disketová mechanika
- Disketová mechanika 5,25″ o kapacitě 1,2 MiB (15 sektorů o 512 bajtech, 80 stop, dvě strany) umožnila uložit třikrát více dat, než původní 360 KiB jednotky (devět sektorů o 512 bajtech, 40 stop, dvě strany), avšak z počátku byly problémy zpětné kompatibility. Menší disketová jednotka 3,5″ byla dostupná až v pozdějších AT počítačích.
- Pevný disk
- První počítače AT měly pevný disk s kapacitou 20 MiB (v XT jen 10 MiB) a rychlejším náhodným přístupem (asi 40 ms), pozdější modely byly vybaveny až dvěma disky s kapacitou 40 MiB na jednotku. Mechaniky vyrobené ve firmě Computer Memories měly poruchovost 25–30 % po jednom roce. Tento problém byl částečně způsoben selháváním automatického parkování čtecí/záznamové hlavy, když byl počítač vypínán a částečně k chybě algoritmu v DOS 3.0 FAT.[zdroj?]
- Grafická karta
- Původní AT modely (1984–1986) byly vybaveny grafickými kartami CGA, MDA, EGA nebo PGA. Pozdější modely (po roce 1987) obsahovaly kartu VGA[zdroj?], která se stala standardem a byla většinou plně zpětně kompatibilní s EGA a CGA.
- DOS
- Firma IBM vydala PC DOS 3.0, který podporoval nové funkce AT počítačů včetně předběžné podpory pro počítačové sítě v jádře DOSu (plně podporováno v pozdějších verzích 3.x jako rozšiřující ovladače).
- Zabezpečení
- AT byl vybaven fyzickým zámkem, který mohl být použit k zamezení přístupu k počítači vypnutím klávesnice pomocí speciálního malého klíčku (klíčky byly podobné, ale ne vzájemně kompatibilní).
- Koprocesor
- Počítače AT umožňovaly stejně jako jejich předchůdci použít matematický koprocesor (Intel 80287, viz x87) pro rychlejší provádění operací s plovoucí desetinnou čárkou. Pro koprocesor byla na základní desce připravena patice. V pozdější době měly již procesory koprocesor integrován (od Intel 80486).
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku IBM Personal Computer/AT na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
|
|
