Zabírané pole je tak malé, že je na něm zachyceno pouze několik hvězdMléčné dráhy. Většina z 3 000 viditelných objektů jsou galaxie, přičemž některé z nich jsou velice mladé a nejvzdálenější, které byly až doté doby známé. Díky odhalení tak hojného počtu mladých galaxií se snímek HDF stal velmi významným pro studium raného vesmíru a mj. také zdrojem více než 400 vědeckých prací od data jeho pořízení.
Jiná hluboká pole
Tři roky nato (1998) byla obdobným způsobem vyfotografována část jižní hvězdné hemisféry a pojmenována Jižní Hubbleovo hluboké pole. Podobnost obou oblastí utvrdila vědce v myšlence, že vesmír je ve velkých měřítcích homogenní a že Země se nachází v podstatě na velmi běžném místě vesmíru (kosmologický princip). V roce 2004 byl v průběhu jedenácti dní pořízen ještě podrobnější obraz vesmíru, známý jako Hubbleovo ultrahluboké pole (HUDF); uvnitř něho se pak nachází Hubbleovo extrémně hluboké pole (Hubble eXtreme Deep Field, zkratkou XDF). Toto jsou dosud (2015) nejhlubší a nejpodrobnější astronomické obrazy pořízené v oblasti viditelného spektra.
