Hrdý Budžes je divadelní hra z roku 2003 podle stejnojmenné knižní předlohy Ireny Douskové, kterou v režii Jiřího Schmiedta uvedlo poprvé na Malé scéně příbramské Divadlo Antonína Dvořáka;[1] představení zaznamenala Česká televize.[2]
Drama/komedie popisuje období normalizace v Československu. Bára Hrzánová byla za hlavní roli oceněna Cenou Thálie za rok 2003.[3]
Obsazení
- Barbora Hrzánová – Helenka Součková
- Jarmila Vlčková/Marcela Šiková – soudružka, maminka Kačenka, babička, paní učitelka
- Libor Jeník – soudruh, tatínek, dědeček, Pepa
Děj
Hlavní hrdinkou je žákyně druhé třídy ZŠ Helenka Součková-Freisteinová, sama si raději říká Součková – podle maminčina dívčího příjmení. Tatínka Karla Freisteina vůbec nepoznala; utekl totiž před nástupem komunistického režimu do Ameriky z důvodů, které Helenka ve svém věku nechápe, a tak to panu Freisteinovi zazlívá. Babička Helenky by si moc přála, aby ji její biologický tatínek poznal, píše mu o ní dopisy, ale Helenka ani její maminka Kačenka, jak jí Helenka říká, o tom nechtějí ani slyšet. Mají teď Pepu, Kačenčina manžela, se kterým má Kačenka ještě Helenčina bratříčka Pepíčka. Oba, Kačenka i Pepa, pracují v divadle, kam za nimi Helenka často chodí.
Helenka má ve svém životě spoustu problémů – je obézní. Spolužáci se jí posmívají – říkají jí mobydyk nebo atomová bomba. Ale horší je, že její maminka Kačenka není ochotná podřizovat se tehdejší socialistické morálce; říká otevřeně své názory i v divadle, což má vliv na její kariéru.
Helenka si od doby, co slyšela ve školním rozhlase báseň Hrdý Budžes, slíbila, že bude jako on a že vytrvá a všechny problémy překoná.
Je pro ni velkým překvapením, když v závěru hry zjistí, že Budžes nebyl žádný hrdina, ale že spisovatel Stanislav Kostka Neumann poeticky nabádá:
A hrdý buď,
žes vytrval,
žes neposkvrnil ústa ani hruď
falešnou řečí….
Přijetí
Pavel Mrštík (Naše Pravda) recenzoval Hrdého Budžese v podání příbramského uměleckého souboru; divák představení se stal „svědkem tříhodinové politické agitace bez jakékoliv přidané hodnoty“ (hlavní protagonistka se zabalila do vlajky státu Izrael a při závěrečné děkovačce účinkující před sebou rozvinuli ukrajinskou vlajku).[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Hrdý Budžes | V noci jsem snil, že jsem motýlem. www.odaha.com [online]. [cit. 2024-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Hrdý Budžes (2003) | ČSFD.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Ceny Thálie za rok 2003 | divadlo.cz. www.divadlo.cz [online]. 2004-03-26 [cit. 2024-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Stanislav K. Neumann
- Zpěvy lásky a nenávisti
- ukázky. ld.johanesville.net [online]. [cit. 2017-06-18]. Dostupné online.
- ↑ MRŠTÍK, Petr. Návštěva ideologicky správného divadla. Kultura. Naše pravda. Praha: Futura, 8. únor 2024, roč. 3, čís. 6, s. 21. [cit. 2024-02-20]. ISSN 2788-0982.
Externí odkazy
