Hoylande Young

Hoylande Young
Narození26. června 1903
Columbus
Úmrtí12. ledna 1986 (ve věku 82 let)
Hyde Park
Alma materOhijská státní univerzita (do 1922)
Chicagská univerzita (do 1926)
Oborchemie
Známá díkyprojekt Manhattan
Manžel(ka)Crawford Failey
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hoylande Denune Young Failey (26. června 1903 Columbus, Ohio12. ledna 1986 Hyde Park, Chicago) byla americká chemička. Během druhé světové války pracovala v metalurgické laboratoři projektu Manhattan. Po válce se stala první ženou, která byla jmenována vedoucí divize v Argonne National Laboratory, a první ženou, která předsedala chicagské pobočce Americké chemické společnosti.

Životopis

Hoylande Denune Young se narodila ve městě Columbus v Ohiu 26. června 1903.[1] Měla sestru Hildu. O chemii se začala zajímat už na střední škole, kde se tehdy chemie vyučovala odděleně pro chlapce a dívky. Kvůli problémům s rozvrhem učiva jí dovolili absolvovat náročnější chlapecký kurz,[2] ale musela ve třídě sedět až vzadu. Později studovala na Ohio State University, kde v roce 1924 získala bakalářský titul v oboru chemie. Poté získala doktorát filozofie na Chicagské univerzitě se svou prací na téma „Stereoisomerní bromoiminoketony“ pod vedením Julia Stieglitze.[3]

Po promoci se Young věnovala výzkumu v průmyslu a pracovala ve výrobě laků ve Van Schaack Brothers Chemical Works v Chicagu. V roce 1930 se stala odbornou asistentkou chemie na Texas State College for Women, kde vyučovala výživu a biochemii. V roce 1934 přijala pracovní nabídku z nemocnice Michaela Reese v Chicagu,[1] ale když přijela na místo a ředitel zjistil, že je žena, odmítl ji zaměstnat. Během Velké hospodářské krize bylo těžké najít práci a až do roku 1938, kdy nastoupila na místo u Pure Oil,[3] byla konzultantkou bez pravidelného zaměstnání.

Během války Young v roce 1942 přijala práci jako vědecká knihovnice v Ústavu pro vědecký výzkum a vývoj (Office of Scientific Research and Development) v laboratoři toxicity na Chicagské univerzitě. Pracovala s americkými, britskými a kanadskými zprávami o použití chemických zbraní a připravovala index toxických chemikálií. V roce 1945 přešla do metalurgické laboratoře projektu Manhattan jako chemička. Tam editovala vědecké práce, které později vydávala komise pro atomovou energii (Atomic Energy Commission).[3]

V roce 1946 Young nastoupila do nově vytvořené Argonne National Laboratory jako ředitelka technických informací a stala se první ženou, která byla jmenována vedoucí divize. Zůstala v Argonne až do odchodu do důchodu v roce 1964. V roce 1956 se stala první ženou, která byla jmenována předsedkyní chicagské pobočky Americké chemické společnosti. Podílela se na zřízení ocenění za celoživotní zásluhy Distinguished Service Award a později toto ocenění sama v roce 1975 obdržela. Byla členkou mnoha odborných společností,[1] zakládající členkou Americké jaderné společnosti a prezidentkou Iota Sigma Pi, národní společnosti sdružující ženy v chemii.[2] V roce 1959 ji deník Chicago Tribune vyhlásil jednou z nejvýznačnějších žen ve městě a v roce 1963 sestavili v Argonne National Laboratory cyklus přednášek na její počest.[1]

Young se provdala za Crawforda Faileyho,[1] s nímž se znala z laboratoře toxicity. Zemřela ve svém domě v Hyde Parku v Chicagu, 12. ledna 1986[2] a byla pohřbena na hřbitově Riverside v Columbusu v Ohiu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hoylande Young na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Chicago Section American Chemical Society - Articles. chicagoacs.org [online]. [cit. 2023-03-27]. Dostupné online. 
  2. a b c HOYLANDE FAILEY, 82, FORMER ARGONNE CHEMIST. Chicago Tribune [online]. [cit. 2023-03-27]. Dostupné online. 
  3. a b c HOWES, Ruth. Their day in the sun : women of the Manhattan Project. [s.l.]: Temple University Press, 1999. Dostupné online. ISBN 0-585-38881-4, ISBN 978-0-585-38881-6. OCLC 1167528510 S. 75–76. 

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!