Homocystein (systematický název 2-amino-4-sulfanylbutanová kyselina) je aminokyselina, která vzniká při normálním metabolismu u lidí a jiných savců z aminokyseliny methioninu. Odbourává se na cystein za pomoci vitamínů B (zvláště B6, B12, kyseliny listové).[2] Nedostatek těchto vitamínů, například ve stravě vegetariánů, anebo vzácná dědičná choroba (homozygotní homocystinurie) mohou vést ke zvýšené hladině homocysteinu v krvi.[3][4]
Hypotéza o souvislosti s nemocemi krevního oběhu
Normální hladina homocysteinu se liší podle věku a leží mezi 3 a 15 μmol/l. Na základě velmi vysoké hladiny homocysteinu, která se vyskytuje u pacientů s homozygotní homocystinurií a je spojena s nemocemi krevního oběhu, americký lékař McCully vytvořil v roce 1960 hypotézu, že i mírné zvýšení hladiny homocysteinu může přispívat k nemocem krevního oběhu. Tu popsal v knize The Homocysteine Revolution.[5]
Hypotéza byla podrobena rozsáhlým testům, ale záležitost je stále poměrně sporná. Vznikla celá řada studií i metaanalýz. Některé souvislosti mezi hladinou homocysteinu a rizikem kardiovaskulárních chorob u obecné populace potvrdily,[6] jiné vyjádřily pochybnost. Navíc vysoká hladina homocysteinu není příčinou, ale pouze následkem nedostatku kyseliny listové a vitamínů B6 a B12.[2] Zvýšená hladina homocysteinu slouží jako marker (indikátor) nedostatku kyseliny listové u osob se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních chorob a nepotvrdil se ani účinek potravních doplňků, které snižovaly hladinu homocysteinu v krvi.[7][8][9]
Homocystein není nijak škodlivý. V poválečné době strachu z A-bomby se používal jako radioprotektivum.
V České republice se v minulých letech stali propagátorem snižování hladiny homocysteinu MUDr. Karel Erben[10] a jím řízený Svaz pacientů. Erben možnost vyšetření hladiny homocysteinu nabízí komerčně.[11] Za „prosazování neověřené metody léčby nádorů snížením hladiny homocysteinu“ mu český klub Sisyfos udělil Bronzový Bludný balvan za rok 2007.[12]
Reference
- ↑ a b L-Homocysteine. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Hyperhomocysteinémie. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. 2013-05-05 [cit. 2024-01-27]. Dostupné online.
- ↑ KRAJCOVICOVÁ-KUDLÁCKOVÁ, M.; BLAZÍCEK, P.; KOPCOVÁ, J., et al. Homocysteine levels in vegetarians versus omnivores. Ann Nutr Metab.. 2000, roč. 44, čís. 3, s. 135–8. Dostupné online. ISSN 0250-6807.
- ↑ HEŘT, Jiří. Homocystein - Klíč ke zdraví? [online]. Sisyfos - Klub českých skeptiků, 2007 [cit. 2015-04-02]. Dostupné online.
- ↑ MCCULLY, Kilmer. The Homocysteine Revolution. [s.l.]: [s.n.], 1997. Dostupné online.
- ↑ WALD, D. S.; LAW, M.; MORRIS, J. K. Homocysteine and cardiovascular disease: evidence on causality from a meta-analysis. BMJ.. 2002, roč. 325, čís. 7374, s. 1202. Dostupné online. ISSN 1756-1833.
- ↑ HACKAM, D. G.; ANAND, S. S. Emerging risk factors for atherosclerotic vascular disease: a critical review of the evidence. JAMA.. 2003, roč. 290, čís. 7, s. 932–40. Dostupné online. ISSN 1538-3598.
- ↑ BARRETT, Stephen. Does Lowering Homocysteine Prevent Cardiovascular Disease? [online]. [cit. 2015-04-02]. Dostupné online.
- ↑
BØNAA, K. H.; NJØLSTAD, I.; UELAND, P. M., et al. Homocysteine lowering and cardiovascular events after acute myocardial infarction. N Engl J Med.. 2006, roč. 354, čís. 15, s. 1578–88. Dostupné online. ISSN 1533-4406.
- ↑ ERBEN, Karel. Jak pomoci tělu, aby se vyléčilo samo -- Klíčem ke zdraví je Homocystein.. [s.l.]: Polart, 2004. 114 s.
- ↑ ERBEN, Karel. Praktická využitelnost poznatků o homocysteinu (Hcy) a o možnostech si Hcy nechat vyšetřit. [online]. [cit. 2015-04-02]. Dostupné online.
- ↑ Bronzový Bludný balvan za rok 2007 - MUDr. Karel Erben, Svaz pacientů... [online]. Sisyfos, 2008 [cit. 2015-04-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
